Měl jste našlápnuto na pozici ministra vnitra, nemrzí Vás, že to nakonec nevyšlo?

Tak to neberu, prostě varianta byla na stole v prosinci a dnes je to už pasé. Bylo to pro mě v řadě ohledů poučné a zkušenost v budoucnu využiju.

Jak budete spolupracovat s novou vládou?

Vláda teprve začíná úřadovat a seznamuje se s agendami. Jsem připraven s jednotlivými ministry jednat, v čem může Transparency International (TI) pomoci, ale zároveň si budeme držet distanc a pozici nezávislé nevládky, která politiku monitoruje a hlídá. TI takto spolupracovala se všemi předchozími vládami na konkrétních projektech, změnách zákonů, nastavení pravidel hry pro zakázky, dotace či EU fondy, ale zároveň neustále pracuje na vyšetřování klientelistických sítí kolem některých institucí či státních firem a dělá konkrétní právní a investigativní kroky k vyvozování odpovědnosti.

U osobnosti Andreje Babiše se často hovoří o střetu zájmů. Myslíte si, že souběh jeho aktivit nemůže být pro stát nakonec poměrně problémová záležitost?

Politický příběh pana Babiše může dopadnout jakkoli, ostatně jako každý jiný politický příběh. Ve střetu zájmů pochopitelně je, vědělo se o tom, a přesto lidé hnutí ANO ve volbách podpořili. Jeho vstup do politiky je nová realita a teď je nutné pečlivě sledovat konkrétní rozhodnutí. To je velký úkol pro opozici, média (máme jich tu hodně a různě vlastněná), nevládky i byznysovou konkurenci. Když to nebudeme dobře zvládat, může být velký problém.

Podle zveřejněných dat evropského žebříčku vnímání korupce si nevedla loni Česká republika zrovna nejlépe, máme šanci na lepší budoucnost?

Není to překvapení, protože u nás propojení politiky s byznysem a záměrné oslabování funkčnosti státu jsou realitou. Potřebujeme měnit motivační prvky v systému, aby se vyplatilo jednat poctivě, posílit vyšetřovací a sankční mechanismy a vyvozovat osobní odpovědnost. Teprve potom se může důvěra lidí v systém začít vracet.

Vypadá to, že koaliční strany vzaly za svůj Váš projekt Rekonstrukce státu. Jak to vidíte Vy?

Rekonstrukce státu je projekt, kde Transparency je jedním ze tří hlavních partnerů (s Oživením a Frank Bold), ale je tam synergicky zapojena řada dalších organizací, expertů, akademiků a podnikatelů. Hlavní úspěch je, že se podařilo zúžit tu bezbřehou záplavu protikorupčních nápadů do devíti priorit, na které se mají politici legislativně soustředit. A podle nich se bude posuzovat, jestli s korupcí a špatně fungujícím státem něco opravdu udělat chtějí.

Skutečně dojde díky služebnímu zákonu k odpolitizování státní správy? Věříte tomu?

Šance na reformu státní správy, přijetí kvalitního zákona a nastavení funkčních vztahů mezi politiky a úředníky tady je. Minimálně od kauzy Parkanová politici vidí, že potřebují kvalitní úředníky, kteří jim zpracují odborné podklady pro rozhodování, a ne nohsledy, kteří je přivedou do průšvihu. Ale proces je zatím dost hektický a bohužel hrozí, že se pouze přemalují kulisy a přejmenují některé pozice ve státní správě, ale systém se nezmění.

Poslední dobou se dost hovořilo o lustračním zákonu. Je podle vás plánovaná novela potřebná?

Vyrovnání s minulostí potřebuje hlubokou reflexi nad jednáním jednotlivců, nebo co se mohlo a mělo udělat jinak. Samotný lustrační zákon ale už téměř nic neřeší a je dnes mrtvým symbolem. Nicméně se zdá, že ho sněmovna nechá v platnosti. Ze své zkušenosti vidím po 25 letech od revoluce rizika pro státní správu jinde, a to v organizovaném zločinu, korupci bílých límečků, zdánlivě legálním porušování pravidel, bezskrupulóznosti některých byznysmenů.