Pane místopředsedo, objevily se nové návrhy Evropské komise na řešení uprchlické krize, které pozměňují hlavně jejich přerozdělení, jaký na ně máte názor?

Náš názor na jakékoliv přerozdělování se nezměnil. Co víc, EU, protože narazila, si to chce tak nějak dělat sama s vlastní agenturou, bez vlivu států, kterých se to přímo týká. To už není Unie, ale protektorát.

Blok proti islámu loni nasbíral v rekordním čase čtvrt milionu podpisů pod petici proti bruselským kvótám a za vypsání referenda o odmítnutí kvót. Když se tato petice projednávala před třemi týdny na plénu Poslanecké sněmovny, přijala sněmovna usnesení, ve kterém ukládá vládě dát k této petici oficiální stanovisko s termínem do pondělí 11. dubna. 11. duben již uplynul, je již nějaké stanovisko vydané?

Vláda bude dělat to samé jako doposud. Jak se ukazuje na příkladu ČSSD a nezaplacení 337 milionů korun, je to taková koaliční taktika. Když musím přiznat chybu nebo dát za pravdu někomu jinému, tak se raději tvářím, že problém neexistuje. A vysedím to. Když to trochu odlehčím a budu parafrázovat postavu letošního oslavence Karla IV., která v jedné z her Jaroslava Vrchlického říká: „Největší úctu před zákonem musí mít zákonodárce sám!“ Jasně se tím ukazuje ve vší nahotě, co si o právu, zákonech a závazných usneseních současná vláda pana Sobotky myslí a jakou odpovědnost cítí vůči těm, kteří je volili. Škoda že budou volby až za rok.

Bavorský ministr financí Markus Söder prohlásil, že pokud se nepodaří najít řešení uprchlické krize, musí se hledat řešení na národní úrovni, a to třeba uzavřením vlastních hranic, myslíte si, že uzavření hranic by bylo správným rozhodnutím?

My u nás máme šanci ještě něco uzavřením hranic ovlivnit. Německé země už moc ne, protože při množství běženců, kteří již na území Německa mají, už pro ně žádné dobré řešení neexistuje. Navíc pokud dnes někdo jede do Itálie přes Mnichov, tak ho na rakousko-německé hranici čeká kontrola jako před Schengenem a na Brenneru bude další… Jiná situace je u nás. My máme stále šanci podle přísloví „Kdo je připraven, není překvapen“ se o svoje věci postarat řádně. Málokdo si totiž dnes veřejně připouští, že až ty statisíce lidí v západní Evropě zjistí, že La Manche nepřeplavou a v Německu, Francii, Švédsku, Belgii, Nizozemsku je nechtějí… Tak zapálí pár ulic, rozbijí pár aut, v nejhorším případě přijdou nějaké atentáty a pak půjdou tam, kde ještě nebyli a kam je hlavně kdo pustí. A tady musíme být připraveni k efektivním řešením.

Baví mě sledovat rétoriku politiků okolních států, ale zejména těch našich. Viděno optikou loňských prohlášení vlády je letos největší xenofob a populista premiér, ministři vnitra a zahraničí a další v zákrytu. Dokonce i ministr financí je na protiimigrační vlnce, a to ještě v zimě nechtěl o ochraně našich hranic ani slyšet!

Denně se vyskytují informace o tom, kolik lidí zemřelo při převážení migrantů přes moře na lodích, které mají kapacitu daleko menší, nebo při nelegálním převážení přes hranice, jaký na to máte názor? Myslíte, že se tomu dá nějak zabránit?

Samozřejmě že smrt je smutná, ať potká kohokoliv. Na druhou stranu řešení je poměrně jednoduché a bez ztrát na životě. Zejména v momentu, kdy už tak nějak víme, jaké jsou hlavní proudy migrace a hlavní, řekněme, nástupní a cílové stanice. Vzhledem k tomu, že se Evropa podílela na rozvalu autoritářských režimů, z jejichž území se teď valí migrační vlny, mohla by teď začít něco pro nové režimy (nové demokracie to rozhodně nejsou) dělat, aby se život vrátil do snesitelných kolejí. Vybudování bezpečných míst a měst, které budou zaručovat obyvatelům mír a práci.

Je to strašně jednoduše řečeno, ale princip je jednoduchý. Bohužel realita dneška reprezentovaná například postoji Turecka jasně ukazuje, že ten problém je jinde. A nejde o hegemonii územní, ale o zdroje nerostných surovin. Vzpomeňme situaci kolem Kurdů například. Navíc Evropa stojí na korupci a vlivové politice, takže to, že někde shodí někdo z EU pár pytlů potravin, ještě neznamená, že někomu pomohl. Navíc v mnoha případech tato pomoc končí v rukách nepřítele. Ještě věta k neziskovkám. Zajímalo by mne, kolik skutečných peněz skončí například v Turecku, když já v Praze přispěju, řekněme, tisíc korun. Spočítal to někdo?