Není zde nebezpečí, že nynější generace, které se někdy říká „generace nároku“, je zvyklá vše dostat, aniž by se přičinila o vytvoření hodnot a statků? Nemá být přímá úměra a vyváženost mezi právy na jedné straně a povinnostmi a odpovědností na straně druhé?

Má. Ale nebyl bych tak radikální. Mnoho studentů vysokých, ale i středních škol si navyklo chodit na brigády nebo při studiu přímo pracovat. Nevidím to tak zle. Současný průser není v mladé generaci – je v těch rozumbradech, co dokonale zničili fungující vzdělávací systém. Devadesátá léta – to byl Divoký západ. Mohli jste všechno. Metro zaplavili mormoni a svědci Jehovovi a školy lidi z PAU, Kritického myšlení a podobných uskupení. Jejich militantní, totalitní rétorika uštvala řadu kvalitních učitelů a napáchala mnoho zla. Dnes podobnou roli plní například EDUin.

Není pak logické, že obrovsky stoupá nezaměstnanost mladých? V jižních státech Evropy je přes 50 procent. U nás roste na úroveň přes dvacet procent...

To má i řadu jiných příčin: ekonomických, sociologických, technologických. Všechno bych na školu neházel. Těch 20 procent nezaměstnaných bychom měli – jen jinak kvalifikačně rozložených. Ale byli by tu.

Poslanec TOP 09 František Laudát varoval, že nezaměstnanost mladých vede k jejich radikalizaci, nebudou mít pracovní návyky a to pak vede k tomu, že budou na sociálních dávkách a mít revoluční tendence... Navíc, když nebudou pracovat, kdo pak ufinancuje stárnoucí populaci a přibývající důchodce? Jak může dlouho fungovat obrácená pyramida pracujících dole a přibývajících nepracujících a konzumujících?

Nebál bych se revolučních tendencí mladých, spíš jejich propadnutí se do nihilismu. Budou se pak chovat destruktivně pro destrukci samu – bez programu, bez alternativy, jež by mohla být revolucí nastolena. Mimo to soudím, že při současné demografické skladbě obyvatelstva nám ani příkladné pracovní návyky s penzijní reformou nepomohou. To, co tahle společnost nezbytně potřebuje, je posílit mezigenerační solidaritu. Solidaritu obecně.

Není nesmysl na základních školách učit dva cizí jazyky, když mnozí žáci sotva zvládají jazyk mateřský?

Na tohle nemám názor. Nerozumím jazykovému vzdělávání.

A souhlasíte s nutností výuky ekonomie a finanční gramotnosti, aby se lidé nezadlužovali, znali ekonomické souvislosti a uměli hospodařit?

Jistě, souhlas. Finanční gramotnost tohoto národa je tristní.

Někteří konzervativní autoři typu Pata Buchanana upozorňují, že univerzity v šedesátých letech ovládli radikální neomarxisté, udělali „dlouhý pochod institucemi“ a květinkové děti dnes vládnou a určují hodnoty školství a společnosti směrem k feminismu, gender studies, homosexualismu a rozbijí tradiční hodnoty i autority... Na vysokých školách se učí více postmodernismu a afričtí spisovatelé než Aristotelés a klasikové západní literatury...

Ty kulturní a politické kontexty nejsem schopen dohlédnout, a tedy ani komentovat. Se zbytkem souhlasím – ztráta vědomí o vlastních kořenech, osobní a společenské identitě, rozpuštění se v globální všestejnosti je tragické. Přesvědčením jsem pedagogický esencialista.

Nemůže ztráta základních civilizačních hodnot u budoucích generací způsobit kolaps západní civilizace?

Může. A asi se to stane – v synergii s tlakem islamistické imigrace.

Může západní civilizace přežít bez svých křesťanských kořenů?

Nemůže. Evropa na nich vyrostla a stojí na nich. Celou Evropu podpírají tři sloupy: řecká filosofie, římské právo a žido-křesťanské náboženství. Odstraňte jeden z nich, a celá ta stavba se zřítí.