Poté, co bankovní rada ČNB rozhodla o zvýšení repo sazby o půl procentního bodu na pět procent, řekl guvernér Jiří Rusnok, že debata před hlasováním byla hodně složitá, že pro zvýšení hlasovalo pět členů, zatímco dva byli pro ponechání sazby na dosavadní úrovni. A uvedl také, že analytické oddělení ČNB, které pro centrální bankéře vytváří doporučení, jak hlasovat, přišlo s „lehkou preferencí“ pro zvýšení o 0,75 procentního bodu. Pro kterou z těch tří možností byste vy našla nejpádnější argumenty?

Já bych hlasovala pro zvýšení o 0,5procentního bodu. Tady už to je hodně o tom, mít „nacítěný“ finanční trh. Když uděláte nějaké netradiční rozhodnutí, třeba zvýšíte sazby o velký kus, dejme tomu o 0,75 procentního bodu, už to může vysílat psychologicky signál jakési hysterie a bezradnosti centrální banky a může to být pro chování finančního trhu horší než lepší. Když zase zareagujete málo, zavání to takovým šudláním, jaké předvádí ECB… Od jistého bodu v reakcích centrální banky a v jejich účinnosti hraje svou roli i prostá psychologie, a v tom bodě už jsme. Podle mě tedy ČNB rozhodla správně. Na druhou stranu musím k tomu ale taky dodat, že dobře podle mě nerozhodovala v řadě případů v uplynulých letech a svou enormně rozvolněnou politikou, a to už od dob intervenčního režimu, právě ona pod inflačním kotlem ještě víc přitápěla.

Centrální banka už ne formou doporučení, ale ze zákona zpřísnila pravidla pro poskytování hypoték. Z nich asi nejvíce zaujme podmínka, že žadatelé musí mít předem naspořenu alespoň pětinu ceny nemovitosti, zatímco dosud stačilo deset procent. Jaké dopady to zpřísnění, spolu se zmíněným zvýšením základní sazby, může mít? Bude se méně stavět? Zvýší se význam nájemního bydlení na úkor bydlení ve svém? Nebo k žádnému významnějšímu výkyvu oproti dosavadnímu trendu nedojde?