Vaše jméno může být čtenářům povědomé. Odkud vás mohou znát?

Jako bývalý osobní strážce mnoha známých osobností od hollywoodských celebrit po politiky jsem zažil hodně zajímavých i napínavých situací. Pracoval jsem nejen v České republice, ale různě po světě a mám tak dost zkušeností s problematikou bezpečnosti. Měl jsem možnost setkat se s řadou politiků, poslouchat jejich názory a mít možnost s nimi komunikovat, takže jsem si vytvořil názor na to, jak by měla velká i komunální politika vypadat.

Nejsem jako Pražan spokojen s tím, jak hlavní město funguje, jakým způsobem vedení magistrátu rozhoduje o některých zásadních projektech v Praze a rozhodl se pro veřejné angažmá a pomoci novému hnutí Praha bez chaosu. Přívlastek bez chaosu je poměrně signifikantní, protože to, co mě jako občana trápí, je velký chaos jak v řízení města, tak v rozhodnutích, které vedení magistrátu dělá.

Na základě čeho jste dospěl k tomu, že se aktivně připojíte ke zcela novému hnutí? Je tu řada existujících stran, které také nyní mluví o nutnosti změnit vedení magistrátu.

Určitě, ale ty existující politické subjekty už město v minulosti řídily, některé opakovaně a nejsem si jistý, zda mohou ještě něco nabídnout a reálně změnit. Proto je dobře, že vznikají nová hnutí a strany, které mohou do komunální politiky přinést nový impuls. Hnutí Praha bez chaosu mě oslovilo nejen osobností pana předsedy Ďuriše, kterého osobně znám a považuji ho za velkého odborníka, tak i základními principy, které hodlá prosazovat. Proto jsem se připojil k Praze bez chaosu.

Jak se podle vás mohou voliči zorientovat v množství kandidujících stran a rozeznat ty, za kterými stojí podle vás správní a odborně založení lidé?

To není jednoduchá otázka. Na první pohled se může zdát, že výběr je hodně velký a možností se nabízí celá řada, ale mnoho ze stávajících stran a hnutí už na komunální politiku fixováno bylo a s tím souvisí různé partajní pozice a vedlejší zájmy. Jinými slovy, že tam nejde v prvé řadě o pomoc svému městu či obci, ale že ti lidé chtějí zvolením pomoci sami sobě. Speciálně u komunální politiky je důležité, aby daní lidé měli osobní vztah k místu, kde kandidují a k tomu jasný a přímočarý postoj, nebyli zatíženi velkými politickými doktrínami velkých stran a měli jasná řešení. Komunální politici se nesmí bát chodit za občany, naslouchat jim a snažit se vytvořit jim lepší podmínky pro život. Pokud tohle kandidáti a strany či hnutí mají, pak je šance jak jim věřit. Z tohoto důvodu věřím hnutí Praha bez chaosu, za které kandidují experti ve svých oborech, celoživotní profesionálové a mám jistotu, že by po nástupu do vedení magistrátu velmi dobře věděli, co dělat, jak pomáhat a jak rozvíjet město.

Zmínil jste politickou doktrínu, kterou by měli komunální politici dát stranou a zaměřit se místní problémy. Současné vedení magistrátu to podle vás mělo jak?

V tomto případě jsme se mohli přesvědčit o tom, jak se to nemá dělat. Vzpomeňte si, k čemu všemu se pan primátor vyjadřoval, jak měl tendenci se plést do zahraniční politiky státu, ovlivňovat ji proti celostátní vládě. Viděli jsme jak se komunální politika odvrátila od občanů a obyvatel města, protože daná strana sledovala jiné zájmy a cíle než řešení problémů Pražanů.

Co vás v uplynulém období na vedení Prahy štvalo nejvíc? Kde vidíte z hlediska občana hlavní problémy?

Nepřekvapí vás zřejmě, když jako řidič a aktivní účastník dopravy v hlavním městě zmíním dopravní situaci. Konkrétně jde o nekoncepční způsob oprav a uzavírek, to je veliká bolest Prahy. Mám pocit, že jednotlivé městské části dělají stavební práce aniž by se to komunikovalo centrálně, anebo spíš naopak že magistrát zahajuje práce a neobtěžuje se informovat vedení městských částí a není tam žádná provázanost.