Jak vnímáte současnou vládní situaci v souvislosti se změnami, které probíhají v kabinetu?

Tak je to koaliční vláda, a jako taková reaguje na situaci, kdy strana LIDEM odvolala svého ministra, takže dochází k přeskupení. Svým způsobem je to běžné na celém světě, že ministři odcházejí a na jejich místo přicházejí jiní.

Uvidíme, jaké bude to nové složení vlády. Kdo bude mít jaké ministerstvo a jak rychle se podaří spojit ta dvě avizovaná ministerstva (Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo dopravy – vzniknout má sloučením Ministerstvo hospodářství). I o tom je demokracie a samozřejmě, že i zde budou zapotřebí kompromisy.

Bude se ale nejspíš muset tím pádem přepsat koaliční smlouva, protože došlo ke změně koaličního subjektu?

To ano, a také to bylo v plánu, protože původní smlouva byla sepsána se stranou Věci veřejné, zatímco nyní se začlenil subjekt LIDEM. Takže je to třeba přepsat, aby obsah byl odpovídající novému stavu.

Více rozhovorů ZDE

Jak se Vám nyní pracuje v totálně levicovém Senátu?

Řekl bych, že je to podstatně jednodušší (směje se), protože výsledek je vlastně dán předem. Protože co si 46 + tady rozhodne, tak to je dané. Leč jsme pořád ještě v demokracii, takže stále můžeme říct svůj názor.

Je to vlastně stejné, jako před tím, když jsme byli v opačném gardu.

Nepřichází tedy v úvahu, že by prošel návrh opozice, tedy v tomto případě pravice. Nebo je to přece jen v Senátu liší od sněmovny?

Ne, není to jiné. Jen v nedávné minulosti, u jednoho zákona, se nám díky nedůslednosti sociálních demokratů podařilo zařídit, že ten zákon prošel. Teď mají ale dostatečnou rezervu proti středopravicovým senátorům.

Nemáte pocit marnosti, když je předem rozhodnuto?

Kdybych měl pocit marnosti, tak nedělám politiku. Jednou jste ve vládní koalici, příště zase v opozici, a tak se to střídá – nahoru dolů. Rozhoduje občan, volič.

S čím k Vám v poslední době přicházejí lidé jako ke svému senátorovi, ale také jako k člověku, který kandiduje na úřad hlavy státu?

Je pravda, že pozoruji určitý obrat nejen v myšlení lidí, ale také v tom, co říkají. Najednou jsou někteří vyděšení z výsledků krajských voleb, říkají „to snad není možné“. Říkají také, že pro to musíme jako politici něco udělat.

Co jim radíte, nebo odpovídáte?

Že musíme všichni jít k volbám a rozhodnout se, jestli chceme volit demokratické strany, nebo jestli chceme volit komunisty.

Zároveň ale vidím, že v tuto chvíli už lidé žijí jinými starostmi. Když vidím zaplněná parkoviště kolem supermarketů, je to pro mne určitým signálem o tom, že nejenže lidé vlastní auta, ale také mají na benzín na nákup. Negativní nálada je tak možná vytvořena trochu uměle.

SLEDUJEME Přímá volba prezidenta

Kandidujete na úřad prezidenta a zároveň říkáte, že by měli lidé volit demokratické strany, z nichž vyčleňujete KSČM, která byla také demokraticky zvolená. Jak je to s tím, že prezident je hlavou celé země a tedy všech?

Ano, je naprosto legálně zvolená, ale jak má ve svém programu, stávající KSČM se neodchyluje od programu, který měla před rokem 1948.  A čelní představitelé mluví o tom, že bychom měli opět zadrátovat zemi, a že by bylo dobré znárodnit ty neprosperující podniky. Ale pak možná i ty prosperující… A to je směr, který já opravdu odmítám a tvrdím, že nechci, aby tímto směrem naše země šla.

Co chcete voličům nabídnout jako prezident?

V daném okamžiku jim mohu a chci nabídnout stabilního politika, člověka, který se ve své politické, ale i osobní kariéře nezkompromitoval. Člověka, jehož názory jsou stálé, a který chce, aby Česká republika se opět dostala ve své, sice omezené, ale přesto ve své suverenitě tak daleko, abychom se nemuseli hrbit, ale abychom stáli zpříma.