Jaký byl rok 2017 v Ústí nad Labem a pro vás osobně, na co budete vzpomínat?

Rok 2017 vnímám jako pozitivní. Podařilo se nám odvrátit řadu hrozících plateb za projekty financované z EU, které byly v minulosti realizovány. Jako příklad uvedu sankce ve výši 76 mil. korun za IPRM. Dobře připravenými kroky jsme přesvědčili monitorovací výbor ROP Severozápad a výsledkem byla pouze desetitisícová pokuta. Osobně jsem pyšná na to, že se mi podařilo prosadit zrušení poplatku za odpad, což považuji za splnění slibu, který dali předchozí představitelé města svým občanům, bohužel od něj brzy upustili.

Jaké významné investiční akce připravujete na rok 2018?

Seznam je dlouhý, ale peníze jsou nezbytné téměř na vše, město je dlouhou dobu zanedbávané, máme poškozené silnice, školní budovy i domovy pro seniory. Rekonstruovat budeme venkovní část plaveckého areálu Klíše, bazén v jeslích, Letní kino. Připravovat se bude přepážkové centrum magistrátu pro vyřizování všech osobních dokladů.

Primátorkou jste se stala v roce 2015, kdy došlo k politickému zemětřesení na magistrátě. Jak byste atmosféru, která zde panuje dnes, hodnotila?

Prošla jsem si obdobím, které lze popsat jako plavbu na rozbouřeném moři. Mnoho hodin jednání, mnoho odchodů i návratů k jednacímu stolu, mnoho výměn názorů. Výčitky, urážky či trestní oznámení od těch, kteří s námi nesdílejí stejný názor, byly na denním pořádku. Vše jsme ustáli a vše nás stmelilo. Mám kolem sebe tým, kterému věřím a který dokázal hodně. Nestydím se nikomu podívat do očí.

Na co jste jako primátorka nejvíce pyšná a s čím naopak příliš spokojená nejste?

Pyšná jsem na to, že se mi podařilo napříč politickým spektrem vždy obhájit rozpočet města, a město tak mohlo vždy fungovat bez komplikací. Pyšná jsem na to, že jsem splnila slib a občané nemusejí platit za popelnice. Pyšná jsem na to, že se nám daří splácet dluhy, které jsme zdědili, a že ekonomická situace města je mnohem lepší, a můžeme si tak dovolit více oprav silnic a chodníků, opravy sportovišť…

Spokojená nejsem s mediálním obrazem města. Svět médií si žádá jen negaci, konfrontaci a kauzy. Spokojená nejsem ani se stavem města v oblasti sociální, potýkáme se s nepřizpůsobivými obyvateli, kteří díky liknavosti majitelů nemovitostí hyzdí a znečišťují město. Děláme mnohá opatření v rámci našich kompetencí, ale bez pomoci státu, změny legislativy nezmůžeme téměř nic. A já už nechci, aby moje město zůstalo cílem obchodníků s chudobou a příjemců dávek.

Po nástupu do funkce jste slibovala změnu v sociální politice a prosazování nulové tolerance. Jaké kroky jste proto podnikla, případně chcete navrhnout do konce volebního období?

Jak jsem již zmínila, snažíme se eliminovat nárůst příjemců dávek, kteří k nám míří z jiných regionů i ze Slovenska. Zavedli jsme poplatek z ubytovací kapacity, připravili jsme návrh opatření obecné povahy, kterým zamezíme, aby úřad práce vyplácel doplatek na bydlení nově příchozím. Chceme znovu koupit některé nemovitosti, abychom uměli sociálně znevýhodněným pomoci, ovšem to se především týká seniorů a startovacích bytů pro mladé rodiny.

Co v tomto směru očekáváte od státu? A vidíte vůbec vůli zákonodárců problém skutečně řešit? Není každý z obavy, aby nebyl nařčen z rasismu či diskriminace, spíše obezřetný než racionální?

Jsem velkým kritikem dotací z ministerstva pro místní rozvoj. Chtěli bychom změnit podmínky na demolice ve vyloučených lokalitách a na sociální bydlení. Chceme také změny legislativy ve prospěch práce našich sociálních pracovníků, kteří jsou demotivováni prostředím, uráženi a ztrácejí smysl svého poslání. Rádi bychom problémy z terénu přenesli na vládu, vyčkáme, jakmile se ustálí, a vydáme se tam s konkrétními požadavky na základě osobních zkušeností. Já v našem městě vnímám obrácenou diskriminaci poctivých pracujících lidí a bez úpravy systému sociálních dávek neumíme tento stav změnit.