Jaký význam má v syrském konfliktu ruské angažmá? Je to v dosavadním vývoji zlom, nebo jde jen o dílčí zásah?

Nechtěl bych situaci interpretovat zjednodušeně, ale domnívám se, že vstup Ruska do syrského konfliktu může být zlomovým momentem. Zlom může spočívat jednak v tom, že Rusko svými zásahy může rozvrátit dosavadní status quo mezi jednotlivými bojujícími skupinami, jednak to ze strany Ruska samozřejmě může být a jistě bude použito jako výborný sebepropagační nástroj. Světu tím sdělí: podívejte se, my usilujeme o nějaké řešení, na které se Západ za celou dobu konfliktu nezmohl. Na druhou stranu by to mohlo být impulzem pro větší aktivitu Západu.

Jaké zájmy vlastně Rusko v Sýrii hájí?

Rusům jde jednoznačně o posílení vlastní přítomnosti a vlivu v regionu. Různé zdroje spekulovaly o tom, že oblast zejména kolem Latákie a možná i Tartu by se mohla v brzké budoucnost dostat pod vliv opozičních jednotek, a to by určitě Rusko nechtělo připustit, protože by to znamenalo výrazné ohrožení jeho základny a Rusů, kteří tam žijí. To je další méně zjevný důvod. A kromě toho tato aktivita může být Ruskem využita k posílení jeho odstrašovací schopnosti jako aktéra, který je schopen realizovat takto razantní řešení.

Jak hodnotíte postoj Spojených států a konkrétně prezidenta Obamy?

Za Obamova prezidentství je postoj USA poměrně rozpačitý a nepřináší žádné výrazné výsledky, snad jedině kromě toho, že Amerika znovu nezabředla do významného konfliktu, aniž by měla představu, jak ho po ukončení vojenské fáze řešit. Je obtížné odhadnout, jaký bude další strategický vývoj amerického postoje. Už proto, že se ve Spojených státech chystají prezidentské volby, a to je doba, kdy se zpravidla velká rozhodnutí nedělají. K čemu USA ale nakonec sáhnou, se dá těžko odhadnout.

Jak vstup do konfliktu v Sýrii změnil mezinárodní pozici Vladimira Putina? Posílil ji, nebo jej spíš poškodil?

Jak u koho – u arabských zemí Perského zálivu ho to rozhodně neposílí, naopak jeho pozici to může prospět třeba u Egypta nebo před vlastním domácím publikem. Zajímavá jednání v této souvislosti už dříve proběhla mezi Ruskem a Izraelem ohledně garancí toho, že se navzájem neohrozí a o výměně informací. Rusko-izraelské vztahy jsou tradičně pragmatické a procházejí vlnami různými změn. Dnes konkrétně situace může vyvolat zlepšení vztahů.

Co pro Rusko znamená syrské angažmá vnitropoliticky? Může negativně ovlivnit například ekonomiku?

To je určitě otázka délky té kampaně. Jedna věc by byla, pokud by trvala měsíc, pokud se ale bude Rusko angažovat podstatnější čas a extenzivněji, mohlo by to pro jeho ekonomiku znamenat problémy.

Co vystoupení Ruska znamená pro prezidenta Asada?

Pro Bašára Asada to zejména znamená, že přestal být izolovanou postavou ve smyslu širšího mezinárodního prostředí a že to může posílit jeho legitimitu jako aktéra, se kterým bude nutné počítat.

Jakou šanci mají návrhy na koordinaci vojenských operací mezi Spojenými státy a Ruskem?

Zatím platí, že americká strana říká, že takový postup odmítá, obě strany ale vykazují snahu nezpůsobit vzájemný konflikt. Pokud ruská kampaň bude trvat delší dobu, k dohodě o koordinaci mezi aktéry dojít musí, jinak by bylo jen otázkou času, než by došlo k nějakému incidentu. A to by bylo to poslední, co by si kdokoli mohl přát. Čistě prakticky budou muset aktéři sdílet logistické informace, aby se jejich akce nekřížily.

Mohou nějak významněji uplatnit v Sýrii svůj vliv Francie a Británie nebo jiné západní země?

Evropa jako taková vliv příliš nemá a pokud by se vůbec měla v syrském konfliktu angažovat, je to úkol pro NATO. Takové kolektivní jednání ale není příliš pravděpodobné hlavně s ohledem na velice nejednoznačnou pozici Turecka. Dá se spíš předpokládat, že vše poběží jako dosud a že se v omezené míře budou angažovat jednotlivé státy. Na této úrovni to asi skončí, protože pro Severoatlantickou alianci je to příliš riskantní. A v Turecku budou v blízké budoucnosti zásadní roli hrát výsledky opakovaných parlamentních voleb. Uskuteční se na počátku listopadu a ukážou, do jaké míry bude pokračovat dosavadní trend, kdy se vláda a prezident snaží především eliminovat jakékoli ambice Kurdů na posílení jejich šancí na politickou autonomii.

Jaký dopad mohou mít současné změny v Sýrii na imigrační krizi?

Domnívám se, že největší vlnu už má Evropská unie za sebou, a to ze dvou důvodů. Jednak je to nadcházející zima a skutečnost, že cesty po moři budou hůře použitelné a také cesta po pevnině přes Balkán bude obtížnější. To přirozeně proud imigrantů utlumí. A za druhé došlo k určitým dohodám o mechanismech na regulaci imigrace a předpokládá se i zvýšení finanční pomoci Turecku, aby mohlo pečovat o uprchlíky. Evropská unie se už dostala do fáze, kdy je schopná začít mobilizovat své zdroje a nástroje jak zachytit vlnu v začátcích a udržet na území států sousedících se Sýrií.

Sýrie byla před konfliktem vyspělou zemí a mezi uprchlíky je množství vzdělaných lidí ze střední třídy. Jaká je pravděpodobnost, že tito lidé budou mít po teoretickém skončení konfliktu zájem se z Evropy vracet do vlasti?

Určitě je to velmi pravděpodobné, Sýrie byla před konfliktem vysoce rozvinutá a kulturní země a souhlasím s tím, že většina lidí, kteří prchají, patří ke střední a vyšší třídě a velká část z nich bude mít zájem vrátit se domů a znovu budovat, co ztratili. Bude ale záležet na tom, jak dlouho bude konflikt trvat a jak bude vypadat výsledný stav země – čím horší bude a čím bude konflikt delší, tím bude stoupat množství lidí, kteří se vrátit nebudou chtít. Obecně bych nepředpokládal, že by velká většina Syřanů setrvávala v zemích, kam uprchla.