Jelikož se jedná o půlnoční rozhovor, chtěl bych vědět, čím se právě zabývá europoslankyně Kateřina Konečná v sobotu v noci před úderem dvanácté.

Protože jsem už jedenáct týdnů maminkou, tak mateřskými povinnostmi. V noci krmím i přebaluji syna a snažím se ho také uspat. Má obracený den a noc, takže se sama moc nevyspím. Celý denní režim jsme teď nasměrovali na péči o miminko.

Jak na vás zapůsobily silvestrovské události v německém Kolíně, kdy skupiny arabských azylantů okrádaly, osahávaly a dokonce měly i znásilnit dvě německé ženy? Změnilo to nějak Váš náhled na přijímání emigrantů?

Jako každého normálního člověka mne to dost vyděsilo a bylo jsem překvapená i laxním přístupem německé policie. Ten incident určitě vede k zamyšlení, jak se naučit těmto problémům předcházet, a jak naučit bezpečnostní sbory v takových případech zasahovat. Já už delší dobu tvrdím, že na schengenské hranici by se mělo rozlišovat mezi uprchlíky před válkou a ekonomickými běženci, kterými jsou například tisíce Kosovanů. To tak trochu souvisí i s naší minulou zahraniční politikou, kdy například Karel Schwarzenberg usiloval o uznání Kosova jako legitimního státu, proti čemuž jsme v KSČM razantně vystupovali. I teď se ukazuje, že tam nefunguje životaschopný stát.

Celý tento případ je ukázkou dlouhodobé nečinnosti při ochraně hranic, a to nejen Německa, ale i většiny států Evropské unie.

Podobné události jako ve Spolkové republice se staly i v Rakousku. Je známé, že muslimové na ženy pohlíží jako na méněcenné, a tak se k nim v mnoha případech i chovají. Myslíte si, že tyto incidenty změní náhled kancléřky Merkelové nebo jiných špičkových německých politiků na bezmezné příjímání arabských a afrických migrantů?

Já nemám ráda paušalizování. Každý muslim přece není násilník. To mi trochu připomíná situaci z devadesátých let, kdy v rakouských obchodech visely nápisy "Češi, nekraďte" a málem nás do marketů ani nechtěli vpouštět, skrze několika skupin gaunerů. Myslím si, že i kancléřka Merkelová se z té situace poučila a odpustí si už ty věty, které pronášela v loňském roce. Co mi ale stále vadí, je ta ohromná neschopnost Evropská unie, která si neumí s migračním problémem poradit. My máme samá jednání, summity, stále se mluví o různých řešeních, ale v praxi se téměř nic nedělá. Nezřídily se ještě kontrolní czechpointy, dohody s Tureckem ohledně transferu uprchlíků také nefungují. Čekala bych od vrcholových politiků EU velmi aktivní vyjednávání v Turecku, na Blízkém východě, v Libyi, kde se nemohou dohodnout dvě rozhádané vlády, ale vůbec nic se neděje. Připadá mi, jak by se čekalo na ještě větší průser, který by pak konečně odstartoval nějakou aktivitu, takže ta nepříznivá situace stále eskaluje.

Vedení EU, tedy zástupci z německy mluvících zemí a z Francie, stále pomýšlí na tzv. uprchlické kvóty, kdy by se do členských států Unie měli přidělovat běženci, a to právě z tureckých uprchlických táborů. Domníváte se, že k tomu dojde i přes nejnovější incidenty, to znamená pařížské teroristické útoky a hromadné obtěžování žen v Německu?

Není možné členské státy tlačit k tomu, aby někoho přijímaly. Mně se navíc zdá, že to je zcela marginální debata, která má přebít daleko důležitější záležitosti k řešení. Především se musí porazit Islámský stát a stabilizovat Sýrie a Libye, ať se mají emigranti kam vracet. Myslím si, že řada z nich by se do svých zemí po nynějších zkušenostech vrátila, pokud by tam nezuřila válka, zatím ale nemají kam jít. Kdyby Evropská unie nutila naši republiku migranty přijímat, znamenalo by to porušení dohod, které jsme uzavřeli při vstupu do evropského společenství.

Jak vnímáte prohlášení prezidenta Miloše Zemana z vánočního projevu o tom, že Česká republika je naše, a že na hromadné migraci se účelově podílí i Muslimské bratrstvo?

Pan prezident říká to, co chce většina lidí slyšet. V žádném případě ale nechci jeho slova zpochybňovat, protože má od zpravodajských služeb i z jiných zdrojů informace, které jiným chybí. Nemyslím si, že utečenecká vlna je vyvolaná účelově. Spíše se jedná o katastrofální neschopnost Evropské unie se s tímto problémem vypořádat. Pan prezident se možná snaží jednoduchou zkratkou vyburcovat některé instituce, aby lépe chránily naši bezpečnost.

Jakým způsobem nyní vnímáte situaci v Polsku s příchodem nové vlády. Mnohá média hovoří o ohrožení demokracie, když vítězná strana PiS si dosadila do křesel ústavního soudu své lidi a například i do vedení tajných služeb. Něco podobného se dělo také v dalších státních institucích. Domníváte se, že se jedná o mimořádné události anebo je to běžné v případě, kdy tak drtivou většinou zvítězila ve volbách jediná strana?

Nejedná se o zcela zásadní ústup od demokracie, avšak je na pováženou, když se osobními čistkami změní složení ústavního soudu. To může znamenat, že v některých kauzách se lidé nemusejí dovolat svého práva. Takže je správné na to polskou vládu upozornit. Myslím si, že je vůbec špatné, když takto razantním způsobem vystupuje vítěz voleb. Vždyť po skončení období mu to mohou jeho nástupci hned vrátit. Na druhé straně ta kritika, která teď zaznívá z Evropské unie, je až příliš tvrdá, protože v Polsku začali vládnout lidé, kteří nejsou u vedení EU moc v oblibě. I za Donalda Tuska se měnili zaměstnanci na důležitých postech a nikomu to moc nevadilo. Podobná situace proběhla přece po volbách i u nás. Připomíná mi to případ, když jsme byli v EU vehementně kritizování za náš přístup k Romům. Tehdy mi někteří moji kolegové z europarlamentu říkali, že vědí, co všechno pro Romy děláme a také to moc nechápali. Zvlášť, když například ve Francii naprosto nekompromisně stěhovali Romy z ghett do jiných oblastí a nikdo se jich na nic neptal. V Unii se tak čas od času bere účelově na někoho hůl.

Hned v úvodu tohoto roku čeká českou vládu řešení velmi nesnadného problému. Společnost NWR chce zavřít do konce roku doly Paskov a Lazy v Moravskoslezském kraji kvůli stále klesajícím cenám uhlí, pokud ji finančně nepodpoří stát. To by znamenalo 13 tisíc nezaměstnaných horníků a zřejmě velký sociální problém s dopadem na celou republiku. Přitom společnost NWR, podle názorů některých zainteresovaných osob, měla v letech 2006-2012 z těžby ohromné zisky a vyplácela tučné dividendy. Údajně si nevytvářela rezervu na horší časy a nyní žádá od státu pomoc. Co si o tom myslíte, a jak by měla vláda podle Vás zareagovat?

Tento stav je ukázkou toho, co se dělo u nás v 90. letech za privatizace. KSČM už dříve upozorňovala, že podniky se strategickými surovinami by měli zůstat v rukou státu. Většina podnikatelů chce totiž ze všeho vytlouct majland a pak uteče. Předchozí vlády měly tlačit na to, aby jim společnosti víc platily za možnost těžit nerostné bohatství a přimět je také k vytváření rezerv. Dnes je důležité nasměrovat investiční pobídky na průmyslové zóny do Moravskoslezského kraje, ať propuštění lidé získají práci a nemusí zůstat na sociálních dávkách. Trochu nechápu ministra financí Babiše, který nechtěl od společnosti NWR odkoupit pozemky v zóně Nad Barborou. I když chápu, že nemá Zdeňka Bakalu rád, měl by zvolit opatření, která regionu pomohou. Nevím, jestli s tím přijde až před krajskými volbami, aby si naklonil místní voliče.

Řešení celé situace s OKD je hodně složité. Protože se musí ještě asanovat území po těžbě, a to nejen na Ostravsku, ale také třeba u Frenštátu pod Radhoštěm, kde NWR má ještě zakonzervovanou jednu svou šachtu, a kde tam v některých obydlených místech uniká metan. Také se musí rozhodnout, co bude s nevytěženým uhlím. Pan Bakala to nemůže jen tak nechat a odstěhovat se i se svou rodinou do Švýcarska.

• Další půlnoční rozhovory ČTĚTE ZDE