V souvislosti se 17. listopadem, zkusme situaci u nás shrnout. Když Václav Havel říkal, že musí pravda a láska zvítězit nad lží a nenávistí, kdo tady šíří pravdu a kdo tady lže? Kdo šíří společenské smíření a kdo nenávist? A kdo politicky směřuje nahoru a kdo dolů? 

Václav Havel toho napovídal hodně. Vracet se k tomu, je vcelku zbytečné, protože se ve všem naprosto mýlil, tedy v tom lepším případě, pokud to nebyl zlý úmysl, a byl podle všeho pouze nastrčenou loutkou. Kdyby tehdy na balkon Melantrichu vystrčili místo něj medvěda vycpaného pilinami, za jehož zády by Marta Kubišová zapěla svou Modlitbu, tak by to sice vypadalo všelijak, ale prezidentem by byl on. Jeho odkaz je pro společnost naprosto smrtelný, protože neumožnil společenskou změnu dokonat tak, jak byla potřeba – absolutním odstavením komunistů ze všech pozic, se kterými, jak se zdá, měl on a jeho parta, hodně věcí dopředu domluveno, „aby se toho až tak moc zase nestalo“. A nastartoval takzvanou „nepolitickou“ politiku – v konečné a nynější fázi vznik naprosto obskurních neziskových organizací, protestujících proti všemu normálnímu, nakonec i proti tomu, že má chlap penis a jestli je k tomu ještě bílý heterosexuál, tak by měl podle nich rovnou skočit pod vlak. Tedy hned potom, co učiní řádnou veřejnou sebekritiku, při které se nejméně dvakrát pokusí upálit a vykastrovat.

Podstatou toho všeho však bylo vyšachovat, anebo alespoň omezit moc řádně volených zástupců politických stran lidmi a skupinami, které se prohlásí, nebo byli jím prohlášeni, za elity a budou ve státě určovat, co se smí a co nikoliv, ovšem bez jakékoliv zodpovědnosti – tu přenechají těm voleným. Těm, a jejich voličům, by byla určena role pouze vykonavatelů jakýchkoliv myšlenek šéfů těchto skupin, které mají navíc nadnárodní charakter.

Sečteno podtrženo, jedná se o naprosté torpédování zastupitelské demokracie ve svobodném demokratickém státě, který má být bez milosti rozvrácen a vytvořena nová společnost, kde se již volit nebude, a tyto elity budou mít dědičný nárok na vládnoucí funkce, nebo budou určovat kdo je k vládnutí vhodným a kdo nikoliv. Takovým předstupněm měla a má být neomarxistická, nyní se rozpadající Evropská unie, kde by se navíc jakákoliv jiná než povolená myšlenka trestala. Vidíme to dnes v různých pokusech o cenzuru, či dokonce o likvidaci, zatím „pouze“ profesní či společenskou, těch nepohodlných.

Co se různých „nenávistí“ týká, tak jsem se ihned po přečtení otázky kouknul z okna kanceláře a nic jsem tam neviděl. Je to spíše o nějakých ideologicky obarvených partách, které se nenávidí, z nichž se jedna dostane do médií pouze tehdy, když se jich tak dva až tři tisíce sejdou někde na náměstích, no a zástupci té druhé jsou například v ČT veleváženými hosty. Netřeba hádat, která je která. Nyní mne asi hodně lidí nebude mít rádo, ale problém je v tom, že ani jedna není ta pravá, ale na to většina velice brzy přijde sama. Zatím to vypadá, a u toho to asi také zůstane, že když by se fakt mělo něco dít, tak to zůstane u střetu asi hlavně nějakých pražských znepřátelených „folksšturmů“, které se zmlátí tyčemi od vlajek a u pár vytlučených výloh.

Bývalý předseda SSM Vasil Mohorita tvrdil v rozhovoru pro Blesk, že byl jedním z lidí, který stál za změnou poměrů u nás a ve východním bloku. „Nezapomínejte, že 17. listopad chystala jedna skupina vedení totalitního státu pod vedením sovětských struktur. A že šlo o pokus posílit socialismus, a tedy i totalitní moc, a že jsem jim to svedl z jejich naplánované cesty, s čímž nepočítali,“ uvedl mimo jiné. Co si o tom myslíte, byla jeho role opravdu takto významná?

Být Vasilem Mohoritou, tak také říkám to, co nyní říká on. Já k tomu dodám pouze jedno: všichni měli v roce 89 stejnou startovní pozici, akorát určitá skupina věděla, kde ten start vlastně je a řádně, včetně něj, toho využila.

Strašení sovětskými strukturami a další povídání o tom, jak jemu podobní týpci zachraňovali republiku, je strašení lidí a zakrývání skutečného stavu věcí. Socialismus byl všude bankrot a budoucí „podnikatelé“ typu Mohority se mohli akorát tak modlit, aby vše proběhlo pokojně. V případě krveprolití by si to i s ním, stejně jako s ostatními komunisty a špičkovými svazáky, mohli lidé šeredně vyřídit a dneska třeba mohl jezdit chudý na invalidním vozíku a ne hezky zbohatlý v mercedesu. Staří a unavení soudruzi předali v roce 89 štafetu mladým a perspektivním kádrům, právě s přispěním Havla a jeho kamarádů. Zde si vzpomínám na Pitharta, jak kromě budování „dvojdomků“ slyšel „trávu růst“ to bylo v roce 93, když někdo dostal nápad „ubližovat“ soudruhům.

Podle něj 17. listopad chystala jedna skupina vedení pod dohledem sovětských poradců (patrně s cílem svrhnout Jakeše a spol.). Ale pak se jim to kvůli masivní reakci lidí poněkud vymklo... Hovořil o tom, že se na jménu Václava Havla dohodli Američané se Sověty. Podobných názorů zaznívá více. Jak se vyrovnat s těmito úvahami?

Můžeme se pouze rozhlédnout kolem sebe, protože dokumenty nejsou k mání, mimochodem ztratilo se ihned všechno, co se týkalo špičkových chartistů, ale na základě toho, co se děje u nás a koncekonců v Evropě se dá říci, že Havel a celé toto divadlo bylo předem domluveno. Jinak soudruhům kolem Jakeše se to skutečně hodně vymklo, ti byli mimo, a nikdo s nimi nepočítal již ale hodně dlouho, a dá se přijmout konstrukce, že se část komunistů, ovšem bez nich, domluvila s Havlem a jeho lidmi a jenom počkali na vhodný okamžik, který nastal 17. listopadu.

Jakeš a také tehdejší ministr obrany chtěli, podle vyjádření Vasila Mohority, listopadové demonstrace řešit čínskou cestou a poslat na ně armádu. Skála: Je to pravda, slyšel jste o tom? Hučín: K tomu nedošlo. Je dobře, že listopadový převrat proběhl pokojnou cestou? Nereálné, chtít mohli, a to bylo tak akorát všechno. V nějakém prvotním šoku, kdy jim napřed povolily jejich sklerotické svěrače, a potom se jim hrůzou pevně stáhly, to možná někde vykřikovali. Je potřeba si uvědomit, že velice přesně věděli, co dělali oni se svými skutečnými politickými odpůrci, ale potom jim zřejmě velice rychle došlo, že by je zastavili jejich vlastní lidé, a když zjistili, že se nic moc dít nebude, se uklidnili.

Dle Mohority nastoupila garnitura rudých ekonomů (Klaus a spol.), kteří dělali privatizaci jako v Rusku a se kterými Havel nic nezmohl. „O tom, že to bylo řízeno z Ruska, vůbec nepochybuji. A nepochybuji o tom, že to řídila KGB. A to proto, že věděla, že jim to nevyšlo, a že budou vládnout jinak.“ Jak to vidíte vy?

Opět, Mohoritovi z principu nevěřím, ale to, že se dá Prognostický ústav – Klaus, Zeman, na toho nesmíme zapomenout, a další –, považovat za první a nejškodlivější „neziskovku“, o tom  nepochybuji ani na okamžik. A Sověti nic neřídili, ti totiž v té době neřídili pořádně ani sami sebe, natož někoho jiného. Ať zahodí Mohorita siderické kyvadélko na zjišťování agentů do latriny a hlavně ať si nevylepšuje kádrový profil.

Boj o moc v SSSR byla záležitost vždy o život, vyžadovalo to„celé“ soudruhy a plné nasazení. A pro poražené to mělo velice neblahé následky. Sověti na to z těchto důvodů neměli kapacity, ovšem určitě vše sledovali. Jinak být Mohoritou, tak nic nekomentuji, jezdím na své plachetnici po Karibiku a vzpomínám na mladé svazačky... Ono v pekle nic takového mít nebude.

Pojďme do současnosti. Lze předpokládat, že svět se po vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách určitým způsobem změní. Exministr zahraničí Karel Schwarzenberg očekává po zvolení DonaldaTrumpa americkým prezidentem politické zemětřesení ve světě. Michael Žantovský ještě před sečtením výsledků na svém Twitteru napsal, že „svět, který jsme znali, skončil“. Je to jenom rétorika poražených, nebo můžeme být skutečně na prahu zásadní proměny světa?

Tak pro Karla Schwarzenberga končí svět i z jiných důvodů, a to biologických, protože čas je neúprosný. Bylo by dobré, kdyby však ještě na tomto světě stihl pokání, asi nedobrovolné, za jeho restituce a další věci například spojené s Bakalou. Žantovský a spol. bojuje o vlastní přežití a vliv, protože v případě, že se věci veřejné začnou ubírat normálním způsobem, to znamená bez vlivu takzvaných elit, financovaných státem nebo například Sorosem prostřednictvím fanatických neziskovek, velice podstatným způsobem klesne jeho životní úroveň. Pro nic jiného to totiž nedělají. Nejde o nějaký „svět“, to jsou kecy pro jejich mladé a fanatické podporovatele, jde vždy a pouze o moc, vliv a z toho plynoucí prebendy.

Tradiční politické strany ztrácejí přízeň voličů, lidé hlasují raději pro kandidáty, o kterých není jasné, jakou vlastně politiku budou prosazovat, ale mají ráznou rétoriku. Blíží se volby v Německu, ve Francii, v Rakousku. V kontextu Brexitu, do jaké míry může nastat, že kandidáty typu Trump budou volit i lidé v Evropě? Nečeká Evropu něco jako pravicová revoluce? Je ohrožena demokracie?

Již samotné sousloví „pravicová revoluce“ je protimluv, protože pravičáci z povahy své ideologie, kterou zastávají, žádnými revolucionáři být nemohou a nejsou.

Takzvané tradiční politické strany dnešní situaci zavinily, takže proto logicky klesá jejich vliv. Hovořit o omezení a ohrožení demokracie v souvislosti s  pravicí je nesmysl, protože naopak pravice je svobodomyslná a demokracii má jako nástroj. Svoboda je totiž stav a demokracie nástroj pro její udržení. Hlavně zde nikde nejsou, ani na obzoru, žádné relevantní pravicové strany.

Je potřeba si připomenout, že nacismus (nezaměňovat s nacionalismem), fašismus, komunismus a socialismus jsou velice příbuzné levicové ideologie, které jsou pro jakoukoliv společnost naprosto smrtelné a mají dopady na desítky let. To jsou ti, co dělají revoluce, to jenom pro upřesnění. Co se týká stran a jejich vůdců, o kterých je zřejmě řeč – ve Francii se svou stranou Marine Le Pen, v Polsku vládní PiS, nebo Orbán v Maďarsku –, to jsou klasické levicové nacionalistické strany, které dříve či později myšlenku zdravého nacionalismu (nezaměňovat s revanšismem a šovinismem) zdiskreditují svými hospodářskými výsledky. Stačí si přečíst jejich programy.

Zkuste například začít něco vykřikovat ve Francii o tom, že zrušíte dotace pro zemědělce, nebo rybáře (ti byli právě v této zemi a v Evropě dotováni historicky jako první – celou hrůzu dotací nastartovali) a že narovnáte podnikatelské prostředí. Ano, to by bylo pravicové. V okamžiku, kdyby tohle někdo udělal, tak skončil, ani by pořádně nezačal. Vše se odehrává v rovině problémů s imigranty – nejsou, není problém, nicméně neléčí se příčina, ale důsledek, protože imigrace je pouze jedna z částí katastrofy, která se na nás valí. O té ekonomické zatím nikdo nikde moc nehovoří.

A proč je vše v rovině emocí? Protože to je rovina, na kterou volič slyší nejlépe a příliš o ní nepřemýšlí – chce si totiž své frustrace s jejich domnělým zdrojem svých potíží vyřídit prostřednictvím jím zvolených politiků. Katastrofa je však v tom, že se téměř vždy zmýlí. A bylo tomu tak vždy. Pouze Lenin nebyl zvolen, jinak všichni další diktátoři v minulém století, také koneckonců i v tomto, se dostali k moci zcela legálně prostřednictvím volebního rozhodnutí „moudrého“ lidu.

U nás takový Andrej Babiš by jím byl zcela jistě velice ochotně. Lidé totiž ani moc nehledají nějakou svobodu, ta totiž vyžaduje i mnohdy nepohodlnou zodpovědnost, ale hodného páníčka, který naplní hlavně jejich emoční tužby, hlavně tu nejhorší, závist a přesně popíše „zdroj“ jejich životního neúspěchu. Na tom jede celá levice, včetně odborů, již celá desetiletí. A u nás na to Babišovi stačil slogan „fšeci tuná kradnů“. Až takhle to je mnohdy jednoduché, avšak následky jsou nedozírné. Vzhledem k tomu tedy skutečně žádná pravicová revoluce rozhodně nehrozí. Je to nesmysl a ani by jí neměl kdo uskutečnit. Řádná katarze a naříkání však přijdou, to ano.

Jak by se měla po zvolení Donalda Trumpa naše změnit zahraniční politika.? Obrana, vztah k Rusku, Číně apod.? Co naši zemi v nejbližší době čeká?

S tím bych si hlavu nelámal, máme asi deset tanků, pět letadel, nejsem si jist, jestli nějaké střelivo a zimní výstroj pro všechny vojáky. Takže šprajcovat se nějak nepříteli vojensky by v této situaci asi nedávalo smysl, že. Naši nejúčinnější zbraň však momentálně vidím ve schopnosti našich většinově zvolených zástupců vždy spolehlivě najít ten správný řitní otvor, jehož optikou budou sledovat svět a říkat věci, které se chtěly a chtějí slyšet. Ještě chvíli budou dezorientováni, ale zcela jistě a brzy najdou tu správnou polohu. To se týká také většiny novinářů. Proč také znepokojovat občany, že. V nejbližší době bych tedy nečekal nic zásadního.

Zajímavé však bude, když Donald Trump začne plnit to, co slíbil. To jsem zvědav, jak se budou například v České televizi, od ředitele dolů, kroutit. Ale to nebude také nic zásadního.

Mimochodem, v USA se objevily bitky, protože spousta lidí nedokáže přijmout osobnost nového prezidenta. A nemusíme chodit daleko, i u nás určitá vrstva společnosti prezidenta Miloše Zemana snad až nenávidí. Může skončit situace násilím v ulicích i v České republice?

V ČT před asi třemi dny vzrušeně komentovali demonstraci asi 1200 lidí v New Yorku… Jak to přišlo, tak to odejde. Žádné velké věci bych v této souvislosti neočekával. Něco o rozměrech, jako byly například protesty proti válce ve Vietnemu, se neuskuteční, navíc je zima… Do dvou měsíců o tom nebude nikdo nic vědět. Možná ještě při nástupu Trumpa do funkce se něco přihodí, ale budou to mikrozáležitosti. Reálněji vidím, že by mu chtěl někdo ublížit. Hysterických fanatiků je v USA zřejmě dost.

Až roční vězení by podle skupiny poslanců mělo hrozit tomu, kdo bude veřejně hanobit prezidenta republiky. Návrh podalo šest desítek poslanců v čele se zástupci sociální demokracie, hnutí ANO, komunistů a zástupců Úsvitu. O čem tohle svědčí a jaký na to máte názor?

Názor na to mám jednoduchý. Svoboda slova je nedělitelná, a ti, co ho podali, jsou totalitáři. Problém je v tom, že jim ani tak nejde o to, že Miloši Zemanovi někdo nadává, ale o to, že si chtějí přihrát vlastní body u voličů. Vědí totiž, že byl v naší republice fanatickými obdivovateli Zemanovi postaven kult a chtějí si z něj uzobnout.

U KSČM se projevuje vymírání členstva a voličstva, Úsvit je na tom prabídně, vzpomeňme na volební číslo s blogerkou, která na YouTube, mimo jiné, popisuje svou menstruaci – toto zde ještě nikdo neprovedl a hranice byla tedy posunuta zcela mimo naší galaxii a těžko to někdo překoná, ANO bere naprosto vše a Zeman také vše z Babišovy dílny podepisuje. A ČSSD je v pytli, takže také bere, kde může. V rámci úzkých partajních zájmů jim vůbec nedochází, nebo spíše je jim jedno, že vytahují z hrobu Husáka a to nejhorší z normalizace.

Je to taková pastička na nepříliš bystrého, ale rádoby vlasteneckého voliče, který ovšem nepochopil, že volbou těchto politických stran své vlastenectví dávno zahodil do kanálu. Bylo by dobré, kdyby si lidé vzpomněli na hospodského Palivce a sraní na obraz.

A jedna rada na závěr: Kopejte studny a mějte své zdroje energie a potravin. A věřte akorát sami sobě, ne různým prapodivným „vůdcům“. Dobro došli.