Poté, co premiér Fiala odvolal Ivana Bartoše z vlády, Piráti rozjeli rétoriku, podle níž byla ODS řízená kmotry a lidmi, kteří chtějí rozkrádat státní zakázky. Poté, co v takové vládě tři roky seděli. Oni se nicméně s podobnými frázemi dostali v roce 2017 do Parlamentu a stále se stylizovali jako „mladistvý a svěží vítr“ v politice. Nevěděl snad Petr Fiala, koho si do vlády bere?

Domnívám se, že věděl. Spojovala je ideologie Antibabiš, tedy Andrej Babiš jako kmotr, který rozkrádá státní zakázky, a jeho ANO jako nesystémová strana. Výsledky eurovoleb a krajských voleb však naznačují, že pro stále větší část české společnosti tato ideologie přestává fungovat. A Piráti si to nechtějí připustit. Navíc budou v opozici s těmi, proti nimž vystupují. Jako by se antibabišismus rozštěpil na dvě frakce – Piráti a zbytek SPOLU. Těžko říct, která frakce vyznávající ideologii Antibabiš v tomto střetu zvítězí, ale zdá se, že prohrávají obě.

U nás dostali Piráti nařezáno v eurovolbách i krajských volbách. V eurovolbách část mládeže začala podporovat Filipa Turka, mezi mladými roste i obliba hnutí ANO. V Německu se mládež od Zelených přelévá k AfD, ve Francii ke straně Marine Le Penové. Čím to, že zelené a liberální myšlenky už mezi mládeží Evropy drtivě nevítězí?

Sliby zářných zelených zítřků zvětšují kulturní, politickou i ekonomickou krizi Evropy, protože neodpovídají realitě. To zhoršuje situaci celé evropské společnosti. A část mladých lidí si to začíná uvědomovat, protože jejich životní perspektivy nejsou dobré. V důsledku této krize by se měli mít hůř než jejich rodiče. Cesta z ní však nebude jednoduchá a bude trvat dlouho. Jsme teprve na jejím začátku.

Nicméně zelení liberálové zcela jistě vedou v univerzitním prostředí. Humanitní fakulty pořádají stávky za klima, bojují za „genderovou spravedlnost“ a na Západě protestují proti Izraeli. U nás se též aktivizují ve prospěch Ukrajiny a varují před Andrejem Babišem. V čem je specifikum akademického prostředí u nás i jinde na Západě?

Mnozí z humanitního akademického prostředí jsou přesvědčeni, že jsou vzdělaní, tedy „lepší, elita“, a proto mohou těm „nevzdělaným“ říkat, co si mají myslet o klimatických změnách či o genderu. Otázkou je, zda tato vzdělanost jí skutečně je. Na většině současných západních humanitních fakult si ji však nikdo neklade. Je to podobné jako v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století, kdy na nich byl trendem socialismus, ale nikdo se neptal, zda odpovídá realitě tehdejšího reálného socialismu.