Poté, co premiér Fiala odvolal Ivana Bartoše z vlády, Piráti rozjeli rétoriku, podle níž byla ODS řízená kmotry a lidmi, kteří chtějí rozkrádat státní zakázky. Poté, co v takové vládě tři roky seděli. Oni se nicméně s podobnými frázemi dostali v roce 2017 do Parlamentu a stále se stylizovali jako „mladistvý a svěží vítr“ v politice. Nevěděl snad Petr Fiala, koho si do vlády bere?
Domnívám se, že věděl. Spojovala je ideologie Antibabiš, tedy Andrej Babiš jako kmotr, který rozkrádá státní zakázky, a jeho ANO jako nesystémová strana. Výsledky eurovoleb a krajských voleb však naznačují, že pro stále větší část české společnosti tato ideologie přestává fungovat. A Piráti si to nechtějí připustit. Navíc budou v opozici s těmi, proti nimž vystupují. Jako by se antibabišismus rozštěpil na dvě frakce – Piráti a zbytek SPOLU. Těžko říct, která frakce vyznávající ideologii Antibabiš v tomto střetu zvítězí, ale zdá se, že prohrávají obě.
U nás dostali Piráti nařezáno v eurovolbách i krajských volbách. V eurovolbách část mládeže začala podporovat Filipa Turka, mezi mladými roste i obliba hnutí ANO. V Německu se mládež od Zelených přelévá k AfD, ve Francii ke straně Marine Le Penové. Čím to, že zelené a liberální myšlenky už mezi mládeží Evropy drtivě nevítězí?
Sliby zářných zelených zítřků zvětšují kulturní, politickou i ekonomickou krizi Evropy, protože neodpovídají realitě. To zhoršuje situaci celé evropské společnosti. A část mladých lidí si to začíná uvědomovat, protože jejich životní perspektivy nejsou dobré. V důsledku této krize by se měli mít hůř než jejich rodiče. Cesta z ní však nebude jednoduchá a bude trvat dlouho. Jsme teprve na jejím začátku.
Psali jsme:
Nicméně zelení liberálové zcela jistě vedou v univerzitním prostředí. Humanitní fakulty pořádají stávky za klima, bojují za „genderovou spravedlnost“ a na Západě protestují proti Izraeli. U nás se též aktivizují ve prospěch Ukrajiny a varují před Andrejem Babišem. V čem je specifikum akademického prostředí u nás i jinde na Západě?
Mnozí z humanitního akademického prostředí jsou přesvědčeni, že jsou vzdělaní, tedy „lepší, elita“, a proto mohou těm „nevzdělaným“ říkat, co si mají myslet o klimatických změnách či o genderu. Otázkou je, zda tato vzdělanost jí skutečně je. Na většině současných západních humanitních fakult si ji však nikdo neklade. Je to podobné jako v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století, kdy na nich byl trendem socialismus, ale nikdo se neptal, zda odpovídá realitě tehdejšího reálného socialismu.
Fotogalerie: - Klima nepočká...
Už jsme to spolu řešili, ale jsou zde další příklady. Po krajských volbách se vyjádřil poslanec STAN Exner, že jejich výsledek je projevem dezinformací ve veřejném prostoru. Již dříve europoslanec Ondřej Kolář žádal zákrok proti tomu, kdo „propaguje narativy podkopávající státní zřízení“. A dobře známý zmocněnec Otakar Foltýn tvrdí, že podpora Ukrajiny je součástí „hodnot našeho státu“. Čili zde máme cosi, z čeho dělá současná politická reprezentace „státní kult“ či „státní narativ“, moderně řečeno. Proč to dotyční stále dělají, i když vidí, že veřejnost to většinově nesdílí?
Schválně, pojďme zkusit jednu věc. Jaké jsou pro vás osobně „hodnotové základy našeho státu“? Respektive naší společnosti po roce 1989? Minimum – co máme mít společného?
Svoboda projevu. Ať si každý říká, co chce, a zároveň se o tom vedla smysluplná diskuse. Za současné situace to však je naprostá utopie.
Miloš Zeman slavil 80. narozeniny. Pozval si Viktora Orbána, Andrzeje Dudu a Václava Klause – pravicově konzervativní politiky. Ale také Andreje Babiše, Roberta Fica a Kateřinu Konečnou – levicově konzervativní politiky. Sešli se u jednoho stolu a družně se bavili. Dává nám tím Miloš Zeman nějaký vzkaz? Klaus chce nízké daně a nízké výdaje, Fico vyšší daně a vyšší sociální výdaje. Ale vzájemně si nevadí.
Podle mne jsou ty vzkazy dva: prvním je, že spolu mohou diskutovat politici, kteří mají odlišné názory, a druhým, že by se měli spojit politici ze střední Evropy.
Fotogalerie: - Zemanova osmdesátka
Na závěr: Co vás v poslední době zaujalo a já jsem se na to nezeptal?
Zaujala mě otázka, kterou si neustále kladu, ale o níž se vůbec nemluví: Jaká je geopolitická pozice Česka v současném světě a jak by se v něm mělo chovat.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jaroslav Polanský
