Posunula nedělní bruselská schůzka více než poloviny členských zemí EU k migrační problematice spor mezi německou kancléřkou Angelou Merkelovou a ministrem vnitra Horstem Seehoferem, jinak tedy šéfy CDU a CSU, v němž jde o to, jestli vracet rovnou na německých hranicích zpět běžence, kteří už byli registrováni v jiné zemi Evropské unie?

Neposunula a spor mezi CDU a CSU je stejně vyhrocený jako před ní.

Původním záměrem kancléřky bylo předpřipravit si nějaké řešení „sobě na míru“ na základě dohody Německa a Francie, posvěcené předsedou Evropské komise Junckerem, a následně s ním v neděli v Bruselu operovat. To ale zásadně odmítla Itálie, jejíž představitelé řekli, že na režim, kdy si Německo a Francie něco dohodnou a pak to vnucují ostatním, nepřistoupí. Jelikož zájmy zúčastněných států byly ve značném rozporu, výstupem schůzky nakonec nebylo nic.

Což je z našeho hlediska dobře, „velký“ summit se koná až teď a nemusíme na něm odrážet nějaký polotovar předschválený jinými státy.

Podle českého premiéra Andreje Babiše se schůzka uskutečnila proto, že kancléřka Merkelová potřebuje vyřešit pohyb lidí zejména z Itálie do Německa přes Rakousko, přičemž nechce, aby Německo kvůli tomuto problému zavíralo hranice, a tím spustilo dominový efekt. Prezentuje se to v Německu takhle?

Většina novinářů nebere tyto formulace zcela doslova a konstatuje, že jde o politické přežití kancléřky. Zkrátka aby se udržela v úřadu a nerozpadla se jí vláda pod rukama.

V případě zvýšené ostrahy hranic by dominový efekt nepochybně nastal, prozíravější státy se na něj už připravují. Rakousko zřídilo novou pohraniční jednotku „Puma“, jejímž smyslem je obrana hranice, a v úterý 26. června uspořádalo velké cvičení na slovinské hranici.

Doufám, že naše vláda s tímto rizikem také počítá. Nerad bych, aby u Děčína nebo u Tachova vzniklo něco jako „džungle“ v Calais, divoký tábor migrantů, kterým se nedaří dostat do cílové země.

Karel Schwarzenberg napsal na Facebooku, že je zajímavé, že se premiéři zemí Visegrádské čtyřky rozhodli, že nepojedou na to nedělní setkání předsedů vlád do Bruselu, ale že vyšlou místo sebe nadaného mladého rakouského kancléře Kurze. Proč prý tedy tak oslavujeme stoleté rozpuštění starého mocnářství. Je neúčast V4 na této schůzce v Německu nějak komentována?

Je komentována, a to jako špatný signál pro Angelu Merkelovou – její prestiž v Evropě je očividně oslabena, když už jí i menší státy odmítají vycházet vstříc.