V právě začínajícím roce 2022 si dětský domov ve Smolině připomíná 65. výročí uvedení do provozu. Velká budova s rozsáhlým areálem na okraji vesnice  původně ani nebyla určena pro zřízení  dětského  domova. Okolnosti  tomu však chtěly, a tak už více než šest desetiletí slouží toto zařízení dětem, které z různých důvodů nemohou žít ve svých biologických rodinách. 

Z historických záznamů se dovídáme,  že 1. ledna roku 1957 vznikl ve Smolině Okresní dětský domov, jehož budova byla na svoji dobu jedinečně vybavena a prý byla jediná svého druhu v republice. Rozhodnutím tehdejšího místního národního výboru jí bylo  přiděleno popisné číslo 16, tedy číslo, které původně patřilo domku rodiny Josefa Valčíka - účastníka atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha. Na podzim roku 1968 byl smolinskému zařízení  propůjčen čestný název "Základní devítiletá škola - 1. - 5. ročník a dětský domov kapitána Josefa Valčíka“. V současnosti však používáme název Dětský domov, Základní škola a Praktická škola Valašské Klobouky.

Od přestavby v roce 2004 jsme dětským domovem rodinného typu, takže děti mají možnost žít ve čtyřech samostatných bytech, které simulují bydlení rodiny s více dětmi. Oproti dřívějším velkým ložnicím pro mnoho dětí bydlí dnes naši chlapci a děvčata většinou po dvou, případně po třech na pokoji a ke každému pokoji patří samostatné sociální zařízení. Podle svých individuálních schopností se děti se svými kmenovými vychovateli učí chodu běžné domácnosti, například pravidelným víkendovým vařením, pečením, úklidem a podobně. Celkové materiální zabezpečení našeho zařízení je na poměrně vysoké úrovni, k jeho vybavení patří i hřiště, venkovní bazén, tělocvična a keramická dílna. Samotný areál je umístěn na vhodném místě,  malebnou okolní přírodu máme prakticky hned za brankou.

V duchu úvodních slov článku je třeba připomenout, že smolinský dětský domov sice  stojí na okraji obce, nikoli však na okraji společného života s veřejností. Když pomineme dobu "covidovou", snažíme se pravidelně o kontakt se Smoliňany formou společných sběrů starého papíru, karnevalů či vánočních dílniček pořádaných dětským domovem. Stejně tak se rádi zúčastňujeme akcí pořádaných v obci. V rámci možností se snažíme,  aby nám svěřené děti trávily dostatek času se svými vrstevníky „mimo brány našeho zařízení“, aby nežily v uzavřeném skleníkovém prostředí odtrženém od reality běžného života.  Děti navštěvují zájmové kroužky v domech dětí a mládeže, zapojují se i do aktivit města a regionu.

Každodenní život v našem dětském domově se tedy v určitých oblastech vlastně od toho „normálního“ moc neliší.  Přináší  s sebou  radosti i strasti, smích i smutek, očekávání i zklamání.  Neobešel by se však  bez podpory a pomoci  mnohých sponzorů, dárců, kamarádů, přátel, známých a spoluobčanů. Vážíme si jejich náklonnosti a doufáme, že společnými silami dáváme sobě i dětem naději, že naše práce má a i v budoucnu bude mít smysl.