Dobrý den, kolegyně a kolegové.

Já se vám omlouvám za svůj hlas, ale já jsem se držela doporučení našich pánů ministrů, takže jsem na doporučení pana Stanjury vytáhla kolo, na doporučení pana Síkely ztlumila topení a výsledek je, že jsem přestala mluvit. Nebyly to dobré rady. Já vám říkám: Nedržte se jich. To se moc nepovedlo.

Minulý týden jsem se z vyjádření paní Adamové Pekarové dozvěděla, že stát se nemá starat o své občany. A nemá je takzvaně vodit za ručičku. Paní Pekarová Adamová mluvila z pozice předsedkyně Poslanecké sněmovny a tedy hovořila za nás za všechny. A já se důrazně, a říkám důrazně, proti tomuto prohlášení ohrazuji. Dle mého soudu stát má povinnost starat se o své občany a od toho tu ten stát je. Má tu od toho i svou vládu, má tu svůj Parlament a má tu svůj Senát. Pokud by tomu tak nebylo, k čemu by potom státu tyto složky sloužily? Já a jistě řada mých kolegů a nejenom z naší strany, jsem kandidovala na post poslance právě proto, abych lidem pomáhala. Abych pracovala v jejich prospěch, trochu se vlastně o ně starala a tak by to mělo být. Patrně tento názor sdílí i řada kolegů paní Adamové Pekarové z pětiprsté koalice, protože vláda dle mého soudu nekoná všechno ve prospěch našich občanů. Nedělá nic zásadního pro své občany a nemyslím si to jenom já. Myslí si to řada našich spoluobčanů a myslí si to i naši voliči. A patrně proto vám i klesají preference. Stačí se začíst do facebookových příspěvků.

Žádost o prodloužení nouzového stavu chápu. My zemědělci nouzový stav máme každou chvíli. Ale s jeho délkou opravdu nemohu souhlasit. Stejně jako nesouhlasím s prohlášením některých našich vládních činitelů, že my jsme ve válce. Prosím, přestaňte strašit naše lidi víc, než je to opravdu nutné. My v žádné válce nejsme. Nešiřte prosím tuto poplašnou zprávu, protože staří občané se začínají bát, a to přece nikdo z nás nechce.

My jsme ve velkých problémech a jsou velké, a pokud se k těmto problémům budete stavět s neochotou pomoci našim lidem a firmám, tak ty problémy budou ještě větší než doposud. Tento nouzový stav je především kvůli událostem na Ukrajině, ale měli bychom se bavit i o nouzi, která se k řadě našich občanů přibližuje, a tohoto stavu využít i pro povzbuzení našeho hospodářství.

Chci se věnovat především zemědělství. Již několikrát mě pan ministr Nekula přesvědčil, že si patrně plně neuvědomuje svoji zodpovědnost, kterou jako ministr zemědělství má, a má ji především vůči naší zemi, našim zemědělcům, potravinářům a občanům. Jeho nedělní vystoupení v pořadu Otázky Václava Moravce bych nazvala bruselské podpantoflictví a bylo to tak viditelné, že to nešlo prosím vás přehlédnout! Pan Teplý z Madety jasně řekl, jak si jako Česká republika stojíme, a jako obrovský praktik to řekl zcela nepokrytě a řekl to pravdivě. A plytká argumentace našeho pana ministra zemědělství nadzvedla vlnu občanů a asi ani jednoho zemědělce nenechala klidným. Lidé zaplavili Facebook dotazy, prohlášeními, bohužel i hrubými nadávkami, ale nikdo, nikdo tam s naším panem ministrem zemědělství nesouhlasil.

Pan ministr by si měl prosím uvědomit, že zastupuje naše, naše zemědělce a potravináře. Co chce Brusel, to musí. Musí to vzít v potaz, ale jejich požadavky, které likvidují náš zemědělsko-potravinářský sektor, proti nim by se měl jako ministr postavit a ne je laxně přijímat. V neděli mi pan ministr připadal, a vezmu slova básníka, jako třtina ve větru se klátící, a to mě určitě nenaplnila optimismem v budoucnost našeho zemědělství a naší země. Řekl také informaci, že v pšenici a v mléce jsme přebytkoví. Pane ministře, to bylo. To už není, protože i nás zasáhla ukrajinská krize, krize energetická, krize embarga proti Rusku a všechno, co s tím souvisí. Projevuje se to nyní zvýšením samozřejmě cen energií, PHM, obalů, hnojiv a následovat bude prudké zvýšení potravin a bude potravinová krize. A já bych si dovolila teď vypůjčit slova prezidenta Agrární komory pana Jana Doležela a řekla, že nejde o to, zda budeme mít potravinovou krizi, ale jak velká ta krize bude a jak dlouho u nás potrvá. Takže zásadní otázku, kterou by vláda měla mít, co můžeme udělat, aby se tato krize našich lidí a našich firem, potažmo našich zemědělců dotkla co nejméně. A zatím tato vláda svojí nečinností a nedostatečnou pomocí lidem i firmám oslabuje již tak dnes naše české oslabené pozice na evropském a hlavně na českém trhu, a to prosím ve všech segmentech hospodářství.