Každý den se člověk diví, co vše je v české kotlině možné. Stejně jako každý den nějací borci zkouší, co je schopný „obyčejný“ český volič ještě skousnout, neříkám pak strávit. Záměrně píši borci, byť komentuji „kauzu“ nefungování senátora Čuby, který za devět měsíců pobíral plat senátora, včetně dalších náležitostí, aniž se na práci Senátu podílel, aniž by se v Senátu ukázal. A to jak na jeho jednáních, kde by měl být účasten tomu hlavnímu, co je jeho prací, posuzování, projednávání a nakonec schvalování zákonných předloh, tak na jednání dalších orgánů Senátu, kterých je členem.

Borci proto, že onen tlak srdceryvně připomínaný Čubovými kolegy z Klubu nezávislých senátorů ze strany médií, je spíše tlakem od nich. Kdyby totiž svůj mandát senátor Čuba, jehož zdravotní stav nebyl dobrý jak ve volební kampani, tak při jeho prvních rovněž občasných pobytech v Senátu, kdy často dle odpovědí na položené otázky médií, nevěděl, která bije, složil, skončil by svou existenci i zmíněný Klub nezávislých senátorů. Nezávislých s otazníkem, protože jde o členy SPO a KSČM, všechny svorně pak bývalé členy KSČ. A ti jsou, jak je všeobecně známo, více jak nezávislí, že? Skončil by klub, skončil by přísun dalších financí rádoby na jeho činnost, skončily by přísuny do pokladny SPO za mandát senátora a prebendy pro na něj napojené osoby. A že jich údajně je.

Senátor Veleba, takto předseda tohoto klubu, za cenu skoro vlastního života díky situaci na dálnici D1, dovezl návrh senátora Čuby pro předsedu Senátu M. Štěcha, jak z toho ven. Návrh skutečně hodný bývalého předsedy JZD Slušovice, které i tehdy a Čuba zejména, si mohlo dělat, co chtěli a de facto pěstovat „kapitalismus“ na bázi socialistického podloží. Stejný charakter má i jeho návrh současný – nebudu pobírat plat ani náhrady, nebudu se účastnit práce Senátu, nebudu tedy na schůzích Senátu hlasovat, ale budu „makat“ (asi jako členové hnutí ANO) jen ve své regionální kanceláři, kam zvládnu chodit. Až jednou budu třeba moci a zdravotní stav to dovolí, tak se zase uvidíme... a uvidíme.

Tak to tedy vidíme, či spíše koukáme a nestačíme se divit. Nádherné gesto, nádherný způsob, jak z negativní záležitosti udělat skoro akt na další stání vyznamenání. Gesto tak opravdu pro jednoduššího voliče, který uroní slzu a vykřikne si: „... to je borec ten Čuba, hájí obyčejné lidi, nemocný a bije se za naše zájmy a považte, bije se zadarmo...“ A jeho dva koryfejové Veleba a Doubrava při tlumočení textu dopisu na tiskové konferenci v Senátu onu slzičku také skoro uronili. Žel prokázali zároveň i svou naprostou neprofesionalitu, ignoranci k právu a zákonům. A to jde prosím pěkně o jedny z členů „vrchních kontrolorů“ bdělosti nad čistotou zákonů. Pan předseda klubu Veleba se snažil vše odlehčit, že on není právník a neví, zda se může senátor vzdát svých finančních náležitostí. Já také nejsem právník, ale tolik vím, a dokonce ze své vlastní zkušenosti, že takto se vzdát toho, co ze zákona někomu přináleží, není prostě možné. Kdysi, když jsem zjistil, že bych měl za člena Dozorčí rady v Nemocnici Most pobírat odměnu ve výši cca 300,- Kč, tak jsem ji odmítl. Leč musel jsem to řešit tak, že finance po srážce ve výši 2400,- Kč musely dorazit na můj účet, odkud pak na základě uzavřené dárcovské smlouvy pak byla celá částka odesílaná na účet dětského oddělení uvedené nemocnice. Tak jsem byl ještě hloupý (jistě proti obsahu pomluv prezentovaných v různých tiskovinách, jak je Balín na peníze atd.), že jsem ji posílal v plné výši a nenechal si ani na daně z této částky.

Konečně jsem rád, jak celou záležitost okomentoval předseda Senátu M. Štěch, který se rovněž vyjádřil, že takto to není možné a je třeba celou kauzu řešit složením mandátu nebo jít na nemocenskou, což jsou jedině možná právní východiska z této šlamastiky, do níž se dostal pan senátor Čuba sám či mu byla vnucena lidmi kolem něj od Veleby přes Doubravu až ke kamarádovi na Hradu. Držím palce předsedovi Senátu M. Štěchovi, aby dokázal udržet fungování horní komory českého parlamentu jako pojistky demokracie a čistoty zákonů a nedopustil, aby došlo k jeho případnému „zčubení“.