Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, kolegové. Chtěla jsem vás tímto požádat o podporu v několika pozměňovacích návrzích, které vám kratičce představím. Jedná se o pozměňovací návrhy, které jsou uvedené pod čísly sněmovních dokumentů 1822, 1821, 1739 a 1721. Zároveň je možné je dohledat v příloze 2b. Pozměňovací návrhy číselných položek k návrhu zákona o státním rozpočtu a k návrhu státního rozpočtu na rok 2019 přednesené ve druhém čtení. Je to sněmovní tisk č. 287/4. Pozměňovací návrhy k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu a návrhu státního rozpočtu České republiky na rok 2019 pod označením B/46, B/45, B/44 a B/77.

Asi není pro nikoho překvapením, že moje pozměňovací návrhy se převážně týkají obrany a jistě už řada z vás i ode mne slyšela pojem, který se používá v makroekonomii "máslo versus zbraně". Chtěla bych vám tento pojem připomenout před závěrečným hlasováním o státním rozpočtu na příští rok. Před tímto dilematem "máslo versus zbraně" stojíme, vážení kolegové, každý rok při schvalování státního rozpočtu. Budeme investovat do obrany, či civilního sektoru a sociálních dávek?

Dobře jsem si vědoma, že nikdy nezvítězí pouze jeden přístup. Vždy musíme najít kompromis, protože každý odpovědný politik chápe, že stát má vždy méně prostředků, než potřeb, které musí uspokojovat. Je mi ale velmi cizí přístup všech socialistů a populistů rozházet prostředky, co máme a dokud něco máme a až mít nebudeme, nějak se to možná vyřeší. Mohu tomuto přístupu některých z vás rozumět, ale nehodlám jej ani na vteřinu podporovat.

Nejedna ekonomická krize nás přesvědčila, že obrana bývá první místo, kde se začne šetřit v případě zpomalení, či propadu ekonomiky. V takovou chvíli je dilema "zbraně versus máslo" nejsilnější zvláště v ekonomikách jako je ta naše, kde je rozvinutý sociální systém, který nemůže být v okamžiku ekonomických turbulencí odstřihnut od financování.

Rozhodně se mi nelíbí, že je obrana zpravidla první, kde se začne šetřit a škrtat. Bohužel tedy jsme toho byli svědky i v době ekonomické krize, kdy na Ministerstvu obrany participovala ODS. Čísla flagrantně ukazují, že výdaje na obranu a bezpečnost kolísají dle vývoje ekonomiky. Již několik let máme růst a dokud bude, musíme na obranu vydávat víc. Pokud máme vizi a myslíme na budoucnost, nesmíme nečinně přešlapovat na místě.

Měli bychom připustit, že nežijeme v utopickém světě věčného míru a na věčné časy a nikdy jinak. Ale bohužel jsme svědky toho, že to, co se děje kolem nás, hovoří o opaku. Právě dnes, kdy se ekonomice daří, musíme investovat do obrany, ale i bezpečnosti. Ne pouze peníze projídat, obrazně i doslova. Nejenom proto, že jsme slíbili vydávat na obranu finanční prostředky vyšší, a to jak našim spojencům, tak i kvůli nám samotným, naší odpovědnosti za budoucnost.

K jednotlivým pozměňovacím návrhům. Navýšení výdajů na obranu o čtyři miliardy. Je to B/46, číslo sněmovního dokumentu je 1822. Tady, jak jistě dobře víte, dle doporučení aliance by Česká republika měla vydávat - ostatně nejenom Česká republika, všechny země by měly vydávat - na obranu nejméně dvě procenta HDP. Ročně samozřejmě. A bohužel tedy u nás i přes ekonomický růst se v posledních letech blížíme k tomuto cíli velice pomalu. Takže je důvodná pochybnost, zda jej dokážeme do roku 2024, či 2025, dosáhnout. Slib, že se tak stane, opakovaně zazníval od zástupců České republiky na půdě Severoatlantické aliance.

Vzpomeňte si, kolegové, že předsedové koaličních stran předchozí Sobotkovi vlády, ve které byli zástupci hnutí ANO, ČSSD i KDU-ČSL, podepsali dohodu o tom, že v roce 2020 dosáhne rozpočet Ministerstva obrany úrovně 1,4 % HDP. Tento slib byl také odsunut a nyní jej má být dosaženo až v roce 2021. Kdybych chtěla být jízlivá, připomněla bych i celou řadu akvizičních procesů, které měly být podle veřejných prohlášení ministrů za hnutí ANO v mašličkách, ale nakonec se znovu a znovu zkoumaly, až se opět nakonec posunuly na další roky.

Modernizace naší armády tak stála a její nastartování jde velmi pomalu. Z Armády České republiky zaznívají informace o tom, že růst rozpočtu je pomalejší, než se předpokládalo, že dochází ke kumulaci projektů a proto již nyní chybí, a v příštích letech bude chybět, samozřejmě také na žádoucí modernizaci až desítky miliard korun. Modernizace našich ozbrojených sil je kvůli nestabilní mezinárodní bezpečnostní situaci zcela klíčová pro zajištění obrany České republiky a její věrohodnosti v očích spojenců v Severoatlantické alianci. Členství v této organizaci přináší naší zemi nebývalou míru bezpečí i prosperity.

Vy, kteří sledujete i některé mé výroky, nebo se mnou pracujete ve výboru pro obranu, víte o tom, že pro mě Evropská armáda není alternativou k NATO a nejsem příznivkyní toho, aby se naše země jakýmkoliv způsobem zapojovala do tohoto projektu, o kterém hovoří některé země, zejména Francie, či Německo.

Mnou navrhované zvýšení kapitoly Ministerstva obrany by umožnilo přiblížit se původnímu cíli vydávat 1,4 % HDP na obranu v roce 2020 a zároveň by mohla probíhat plánovaná modernizace Armády České republiky, po které voláme a kterou si snad přejeme úplně všichni.

Ostatně poslední dvě volební období jsem skutečně zaznamenala i významný posun v této Sněmovně. Že se tady shoduje koalice s opozicí na tom, že skutečně je zapotřebí naši armádu modernizovat a akviziční procesy urychleně spustit. Nebývalo to tak vždy a já jsem za to ráda. Jsem ráda, že i já k tomu mohu jako opoziční poslankyně přispět a že rozhodně nejsem z těch, kteří by vyčítali ministrovi, že chce investovat finanční prostředky do naší obrany a bezpečnosti.

Prostředky na zvýšení kapitoly Ministerstva obrany je možné nalézt například ve zbytečně vysokých dotacích státu, jako jsou dotace na podporované zdroje energie, podpora agropotravinářského komplexu a kompenzacích za jízdné, které v dalších letech může na rok stát až šest miliard korun.
Což je jen tak pro zajímavost téměř 10 procent výdajů Ministerstva obrany. Opět zmíněné dilema zbraně versus máslo. Navrhuji tedy odebrání příspěvku UNESCO a zvýšení výdajů na obranu B/45, sněmovní dokument 1821. Tady to odůvodnění je takové, že podle mého názoru jedním z dalších zdrojů pro posílení rozpočtu Ministerstva obrany by měla být částka ve výši 30 195 000 z rozpočtové rezervy Ministerstva zahraničních věcí. Jedná se o částku, která odpovídá ročnímu příspěvku České republiky Organizaci OSN pro vzdělání, vědu a kulturu UNESCO. UNESCO se v uplynulých letech stalo opakovaně předmětem politizace a jeho jméno a kredit byly zneužity k šíření protiizraelské propagandy. Výkonná rada UNESCO ve svých rezolucích opakovaně popřela židovské, ale i křesťanské vazby na svatá místa v Jeruzalémě. Obdobné stanovisko následně přijal také Výbor pro světové dědictví UNESCO a je tedy více než zjevné, že tato organizace prostřednictvím svých orgánů překračuje rámec nestranné a mírotvorné nadnárodní autority, která by neměla zasahovat do politických otázek.

Snížení kapitoly Ministerstva zahraničních věcí o tuto částku je plně v souladu s usnesením Poslanecké sněmovny ze dne 23. května 2017, kterým poslanci vyzvali vládu, aby pozastavila platbu členských příspěvků této organizaci, a to z důvodu její politizace a protiizraelské rétoriky. Vzhledem k tomu, že vláda k tomuto kroku do dnešních dnů nepřistoupila, což je pro mě nepochopitelné, protože tehdejší ministr zahraničních věcí Zaorálek seděl v Poslanecké sněmovně, když se tento bod projednával, takže moc dobře věděl, jaké usnesení Poslanecká sněmovna přijala, a bohužel s ohledem na skutečnost, že pozici UNESCO ve vztahu ke státu Izrael nelze ani nyní a dnes a asi pro budoucno považovat za neutrální, Česká republika by měla tímto gestem více než symbolickým vyjádřit podporu této zemi, s níž ji pojí historicky silné spojenectví.

Navrhované zvýšení kapitoly Ministerstvu obrany by společně s dalšími finančními prostředky umožnilo alespoň částečně přiblížit se původnímu cíli vydávat 1,4 % HDP na obranu v roce 2020 a zároveň by mohla probíhat plánovaná modernizace Armády České republiky, jak jsem již zmínila u prvního pozměňovacího návrhu.

Další pozměňovací návrh je B/44, číslo sněmovního tisku 1739. A je to odebrání prostředků Českému svazu bojovníků za svobodu. Řadě z vás jistě neunikly aktivity Českého svazu bojovníků za svobodu, reprezentovaného předsedou Jaroslavem Vodičkou. Ten v posledních letech významným způsobem svým veřejným vystupováním zpochybňuje původní poslání, ideály a hodnoty tohoto spolku a tím i důvod podpory z veřejných rozpočtů. Nejsem jediná, která má za to, že existuje řada jiných spolků, které si svou činností zaslouží podporu z veřejných rozpočtů a které se věnují obdobné problematice a období naší historie jako zmíněný Český svazu bojovníků za svobodu. Jedná se zejména o Československou obec legionářskou, Sdružení bývalých politických vězňů České republiky, Spolek pro zachování odkazu českého odboje, Památník Šoa Praha, Platformu evropské paměti a svědomí. Těmto subjektům by měla připadnout a být rozdělena částka původně navrhovaná Českému svazu bojovníků za svobodu.

Můj poslední pozměňovací návrh resp. náš poslední pozměňovací návrh se týká celkové rekonstrukce Sokolovny na Královských Vinohradech pod číslem B/77, číslo sněmovního dokumentu je 1721. Budova tělocvičné jednoty Sokol Praha Královské Vinohrady se nachází na adrese Polská 2400/1a Praha 2 a je významnou funkcionalistickou památkou. Ačkoli se městská část Praha 2, jejíž jsem hrdou starostkou, snažila několikrát sokolům pomoci, není v našich silách prostředky na celkovou rekonstrukci obstarat a Magistrát hlavního města Prahy byl v minulých letech v této věci také ne vstřícný. Proto jsme se s kolegou panem poslancem Dolínkem rozhodli, že navrhneme tuto změnu, zvolíme tuto formu nalezení prostředků pro celkovou rekonstrukci objektu, který si tuto rekonstrukci už zaslouží.

Celý areál čítá neuvěřitelných 46 000 m3 sálových prostor a 22 000 m3 ostatních prostor a představuje tak největší sportovní zařízení tohoto druhu na světě. Součástí areálu je i plavecký bazén. Na přilehlých pozemcích se nachází letní cvičiště a dvě univerzální hřiště. Tato jedna z nejvýznamnějších sportovních památek na území České republiky se dlouhodobě nachází ve špatném stavebně technickém stavu. Provoz budovy je energeticky a finančně náročný a stav vnitřních a vnějších prostor areálu je zcela nedostačující. S ohledem na tíživou finanční situaci tělových jednot - a i to tom jsme tady několikrát hovořili - a vysokou finanční náročnost investiční akce nedovolující účinnou podporu ani z prostředků obecních a krajských samospráv je na místě investici do této významné sportovní památky realizovat prostřednictvím výše navrhované změny. A chtěla bych tímto poděkovat panu kolegovi Dolínkovi, který s touto myšlenkou přišel.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovoluji si vás tímto požádat o podporu mých pozměňovacích návrhů. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk z lavic ODS.)