Děkuji moc za slovo. Já budu možná malinko delší, než se asi u tohoto tisku předpokládalo, nicméně to, že takhle budu vystupovat, bylo jasné už asi z posledního výboru pro sociální politiku, kde jsme dvě hodiny právě s paní vedoucí Odstrčilovou, s paní Zárasovou i s paní Štýbrovou komunikovali právě zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Můžu konstatovat, že skutečně v tuto chvíli já budu dávat, jak říká má kolegyně Lucie Šafránková, návrh na zamítnutí, vaším prostřednictvím, paní předsedající, a bude to z několika důvodů.

Za prvé, Legislativní rada vlády sama říká, a je to pravda, že od roku 1999 prošlo 44 novel, které se týkají sociálně-právní ochrany dětí. Ta poslední byla před tuším dvěma nebo třemi lety, kdy některé části tohoto zákona ještě nenabyly ani účinnosti, a my tady máme novou novelu novely, přičemž tato vláda avizovala, tuším ve svém programovém prohlášení, že bude do října tohoto roku předkládat ještě velkou novelu zákona o sociálně-právní ochraně dětí, která pravděpodobně tedy už předložena nebude, ale bude asi příští rok a asi se připravuje, to znamená, že budeme znovu za pár měsíců projednávat zákon o sociálně-právní ochraně dětí. A domnívám se, že bychom to neměli takto dělat, že bychom se prostě měli opravdu bavit o tom, aby ten legislativní proces nevnášel chaos dovnitř orgánů sociálně-právní ochrany dětí, kde jim neustále měníme nějaké věci, a v tuto chvíli tou novelou novely to budeme dělat opět, například jak zmiňovala paní kolegyně Šafránková ohledně zvláštního spisu atd.

Pan ministr tady na úvod řekl, že komunikoval s kraji, s poskytovateli služeb, s neziskovkami, ale nezmínil se o tom nejdůležitějším, a to, zdali skutečně jednal s odborníky, to znamená skutečně s těmi ospoďáky, kteří jsou v každodenní praxi, v každodenním kontaktu s těmi klienty, a to mi tady chybí, poněvadž já si myslím, že moc nekomunikoval, poněvadž v tuto chvíli Profesní komora sociálně-právní ochrany dětí posílala otevřený dopis panu ministrovi, a to zhruba před dvěma třemi měsíci, nemám tady to datum, a nevím, zdali dostala odpověď, ale na posledním výboru pro sociální politiku bylo řečeno, že odpověď ještě nebyla odeslána z Ministerstva práce a sociálních věcí. Ten dopis má 12 stran a je v něm krásně popsáno, jakým způsobem Ministerstvo práce a sociálních věcí postupuje právě v legislativě u sociálně-právní ochrany dětí. Mám pocit, a pan ministr to určitě vyvrátí, že Ministerstvo práce a sociálních věcí a konkrétní lidé tam, kteří pracují na těch jednotlivých legislativách, a tím nemyslím ty, kteří byli na výboru pro sociální politiku, tak skutečně šlapou naopak po těch ospoďácích místo, aby jim tou legislativou pomáhali. Neustále tady vidíme a vnímáme tu atmosféru kolem OSPODů, že to jsou ti, kteří jako jsou ti zlí atd., a i touto novelou my de facto předáváme některé činnosti ohledně ohrožených dětí od státu směrem k neziskovému sektoru a já s tím zásadně nesouhlasím, poněvadž si myslím, že stát by neměl ztratit žádný dozor, ani žádný fokus na ohrožené děti, že by neměl vůbec s nikým tady o tomto diskutovat, a měl by prostě ty ohrožené děti chránit a měl by jim pomáhat.

Já jsem byl svědkem právě té prezentace, která byla na výboru pro sociální politiku, kde to bylo vesměs prezentováno. Jenom chci říct, že tento zákon byl otevřen jenom z jednoho prostého důvodu, a to, abychom prodloužili termín na umísťování dětí do tří let věku právě o ten rok na začátek roku 2025, a to z toho důvodu, že jednoduše jsme se prostě tady v minulém volebním období netrefili do toho termínu, do konce tohoto roku, a ty děti by pravděpodobně končily před prahem Ministerstva práce a sociálních věcí, protože by je nebylo kde umísťovat. Ale tento bod jsme již vyřešili právě jako pozměňovací návrh k tuším rodičovskému příspěvku, kde jsme pro něj všichni hlasovali, a tento termín prodloužili.

Proto vůbec nerozumím tomu, když jsme před několika lety de facto udělali novelu zákona o sociálně právní ochraně dětí, kdy tato vláda má ve svém plánu udělat velký zákon o sociálně právní ochraně dětí, že najednou tady řešíme nějakou novelu novely, která opravdu i podle tohoto otevřeného dopisu profesní komory sociálně-právní ochrany dětí vnese více chaosu do té praxe, než aby té praxi pomohla, i přestože to vypadá všechno skvěle, jako že budeme pomáhat těm pěstounským rodinám v náhradní rodinné péči atd., ale přitom tam ty všechny kompetence rozmělňujeme a de facto uvolňujeme.