Bratři Mašínové na našem území totiž operovali na začátku 50. let 20. století, kdy bojovali proti tehdy ustavenému novému režimu. Jednalo se o dobu, která byla prodchnuta špionážemi, nepřátelstvím dvou bloků Východ versus Západ. Netvrdím, že se jednalo o idylku. Přeci jen bylo několik málo let po válce a společnost se vyrovnává s traumatem druhé světové války. Nepřátelé a kolaboranti byli snad všude.

V Lošanech na Kolínsku, kde Zdena Mašínová vlastní statek, vznikl Památník tří odbojů. Tento památník připomíná protirakouský, protinacistický a protikomunistický odboj. Zejména historici (nebo snad hysterici?) z Ústavu pro studium totalitních režimů účelově vykládají a upravují dějiny takovým způsobem, aby se jasně ukázalo, že ať doba Rakousko - Uherska nebo ta po únoru 1948 byla jen dobou temnou, špatnou. Na čem se snad všichni shodneme, že doba nacistické okupace byla nejhorší dobou pro naše národy.

Jediné, co se sluší v této souvislosti připomenout je, že bratři Mašínové byli skutečně vrazi. Zavraždili totiž strážmistra Honzátka, účetního Rošického a poté zabili několik lidí v Německu. To jsou hrdinové? Takové lidi chce paní ministryně obrany Černochová a další lidé například z Ústavu pro studium totalitních režimů nebo naší vlády obhajovat? Tím, že navrhne na státní vyznamenání Zdenu Mašinovou?