Cílem je splnění závazku obsaženého v Programovém prohlášení, podle něhož vláda podpoří konsensuální řešení rodičovských konfliktů a děti nesmí být obětí sporů mezi rodiči.

„Ve spolupráci s paní poslankyní Evou Decroix jsme zpracovali legislativní návrh občanského zákoníku, který podporuje konsensuální řešení rodičovských konfliktů. Tímto bych chtěl paní poslankyni poděkovat, že nám byla celou dobu nápomocna a že jsme i díky ní mohli navrhnout opatření, která směřují ke zjednodušení a zrychlení rozvodu manželství a úpravy poměrů nezletilého dítěte pro dobu po rozvodu," uvedl ministr spravedlnosti Pavel Blažek.

V této souvislosti se zejména navrhují následující opatření:

• Navrhuje se sloučení opatrovnického a rozvodového řízení, v případech kdy jsou rozvádějící se manželé domluveni na principu rozvodu, úpravě poměrů nezletilých dětí a následků rozvodu. Tímto se zavádí smluvený rozvod, který umožňuje rychlejší dosažení rozsudku o rozvodu a menší zátěž rodiny. Smluvený rozvod bude podpořen i nižším soudním poplatkem.
• Zachován má být požadavek, podle něhož je podmínkou rozvodu manželství soudní úprava poměrů nezletilého pro dobu po rozvodu. I v případě smluveného rozvodu má být zachována podmínka schválení dohody manželů o úpravě poměrů nezletilého dítěte soudem. Mají-li manželé nezletilé dítě, navrhuje se ze zákona spojit řízení o rozvod manželství s řízením o úpravě poměrů jejich nezletilého dítěte pro dobu po rozvodu. Pokud jde o samotný průběh spojeného řízení, navrhuje se do něj vnést prvky, které jej učiní méně formální a potenciálně méně konfliktní.
• Zastoupení dítěte kolizním opatrovníkem v řízení týkajícím se úpravy jeho poměrů a v řízení péče soudu o nezletilé obecně by již nadále nemělo být obligatorní. Požadavek na takové zastoupení by se neměl uplatnit pro řízení, která byla rodiči zahájena podle obsahu návrhu a k němu přiloženého stanoviska druhého rodiče ve vzájemné shodě o obsahu dohody o úpravě poměrů nezletilého. V těchto řízeních by mělo být dítě zastoupeno rodiči.
• Nastavení soudních poplatků podporující smírné a rychlé způsoby řešení záležitostí manželů a dítěte.

„Hlavním důvodem změny legislativy je zájem o rodinu. Rodina se vyvíjí, mění se formy soužití. Zákony však toto nereflektují. Návrh stojí na dvou pilířích, na jedné straně je respekt k manželství jako instituci a druhým pilířem je liberalizace procesu ukončení manželství. Návrhem se snažíme docílit toho, aby byl rozvod levnější, rychlejší a současně také přátelštější. Tím chráníme rodinu, ta totiž rozvodem nekončí,” doplnila poslankyně Eva Decroix.

Upravit se dále navrhuje předběžná úprava poměrů dítěte. Vyjasněna by měla být otázka aktivní legitimace v úpravě speciálního předběžného opatření. Umožněno by mělo být nařízení speciálního předběžného opatření také soudem bez návrhu, ocitne-li se dítě ve vážné situaci a zároveň je možné jeho umístění do péče některé osob v jeho přirozeném prostředí. Nově uceleně upravena by měla být obecná zatímní úprava poměrů ve věcech péče soudu o nezletilé. Vyloučen by měl být dosavadní postup podle obecné právní úpravy předběžných opatření, který účastníkům negarantuje dostatečný prostor pro uplatnění jejich práv a dítěti adekvátní zatímní úpravu jeho poměrů. Nahradit by tuto úpravu měl nový institut prozatímních rozhodnutí, který by měl odstranit zjištěné nedostatky dosavadní úpravy.

Ve spolupráci s vládní zmocněnkyní pro lidská práva Klárou Šimáčkovou Laurenčíkovou a v souladu s mezinárodními závazky jsme do návrhu navrhli výslovně zakotvit nepřijatelnost tělesného trestání dětí. „Mělo by se jednat o deklaratorní právní úpravu obsaženou v občanském zákoníku, na kterou by mělo být navázáno nelegislativními opatřeními. Navrhovanou úpravou se nemají zavést žádné sankce pro rodiče. Cílem není trestat rodiče, ale podpořit výchovu prostřednictvím jiných výchovných prostředků než tělesných trestů,“ uvedla vládní zmocněnkyně.

V souvislosti s řešením problematiky neplacení výživného se navrhuje zavést některá opatření, která by ji měla napomoci řešit. Navrhuje se zavedení možnosti postoupení pohledávky na výživné jako rychlé cesty k prostředkům na výživu zejména v případě rodičů, kteří jsou sice dostatečně solventní, avšak odmítají výživné platit ze subjektivních důvodů, zatímco druhý rodič nechce vyhrocovat situaci tím, že sám přistoupí k zahájení exekuce. Dále se navrhuje stanovit zvýšenou sazbu úroku z prodlení při neplacení výživného.

„Ministerstvo spravedlnosti souběžně svolává pracovní skupinu, která by se měla věnovat řešení dalších otázek spojených s problematikou výživného. Zaměřit by se měla především na debatu o možnostech valorizace výživného, vhodnosti zavedení minimálního výživného a problematice vymáhání výživného. Těmto tématům se ostatně ministerstvo věnuje dlouhodobě a dosavadní poznatky byly v určité míře zohledněny již ve dříve realizovaných projektech, jakými byly kupříkladu nové doporučující tabulky výživného,“ vysvětluje náměstek ministra spravedlnosti Antonín Stanislav.

V pracovní skupině by měli zasednout zástupci koaličních poslaneckých klubů, Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva financí ale také zástupci odborné společnosti a neziskových organizací. Předpokládá se, že řešené otázky by měly být rovněž konzultovány s dalšími odborníky.