Ty zformulovala ve zdravotnické kapitole svého pravidelného Hospodářského přehledu s názvem „Zlepšení systému zdravotní péče v České republice“. „Od doby svého nástupu do funkce ministra se snažím propojovat české prostředí a expertízu, kterou mohou poskytnout mezinárodní organizace. Předkládaná analýza je jednou z nejrozsáhlejších ze strany mezinárodní organizace za poslední roky a byl bych rád, aby posloužila jako zdroj užitečných doporučení a podklad pro další odbornou i politickou debatu,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Konference se zúčastnila více než stovka zástupců nemocnic, pojišťoven, odborných společností a vzdělávacích zařízení, odborů, profesních komor, zástupců dalších resortů a v neposlední řadě také zdravotnických výborů Poslanecké sněmovny a Senátu PČR.

Analýza se zaměřila na dlouhodobou udržitelnost a nákladovou efektivitu českého zdravotnictví v kontextu stárnoucí populace, přičemž vedle zhodnocení současného stavu a identifikace nejzásadnějších problémů jsou hlavními výstupy zejména doporučení OECD. „Celkové vyznění analýzy OECD je velmi pozitivní, a to i přes řadu výzev, kterým české zdravotnictví čelí. Doporučení OECD jsou do velké míry v souladu s pozicemi a dokonce s již existujícími strategiemi Ministerstva zdravotnictví. To je pro mě jasný signál, že jsme se v rámci zdravotnických reforem vydali tím správným směrem,“ konstatoval na konferenci ministr Adam Vojtěch. Podle OECD dosahuje zdravotní systém ČR ve srovnání s ostatními ekonomikami střední a východní Evropy dobrých výsledků a přibližuje se k průměru OECD.

Mezi hlavní doporučení ze strany organizace patří například posílení úlohy primární péče prostřednictvím gate-keepingu. V této oblasti již Ministerstvo zdravotnictví pracuje na reformě, která by měla rozšířit kompetence praktických lékařů tak, aby byli průvodci pacienta ve zdravotním systému. OECD rovněž doporučuje omezit vliv úhradových vyhlášek s cílem ponechat větší prostor pro jednání mezi pojišťovnami a poskytovateli zdravotní péče. Je potěšující, že v souladu s tímto doporučením došlo v tomto roce v rámci dohodovacího řízení ke shodě a poprvé v historii všech čtrnáct segmentů poskytovatelů zdravotní péče se domluvilo se zdravotními pojišťovnami na úhradách pro příští rok, a to bez zásahu ministerstva. Česká republika by také podle OECD měla zvýšit kapacitu lékařských fakult a zajistit udržitelné financování vysokých škol. I na to však již má ministerstvo odpověď. Společně s resortem školství byl připraven a vládou schválen program, v rámci kterého lékařské fakulty v následujících jedenácti letech dostanou přes 7 mld. korun na navýšení kapacit lékařských fakult o 15 % a navýšení platů učitelů. OECD dále doporučuje rozvíjet e-Health. V této oblasti Ministerstvo zdravotnictví spustilo na začátku tohoto roku eRecept a připravilo sdílený lékový záznam pacienta, který je nyní projednáván v Poslanecké sněmovně ČR. Kromě toho do konce roku předloží vládě věcný záměr zákona o elektronickém zdravotnictví. Hospodářská organizace se dále zaměřila na podporu zdravějšího životního stylu a rozvoj programů v oblasti vzdělávání, prevence nemocí a screeningových programů. Česká republika má dlouhodobě zavedeny organizované programy screeningu rakoviny prsu, děložního čípku, tlustého střeva a konečníku. Nezastupitelnou roli v podpoře zdravého životního stylu hraje zvyšování zdravotní gramotnosti obyvatel. Ministerstvo proto připravuje projekt Národního zdravotnického informačního portálu, který má být pro širokou veřejnost informačním zdrojem odborně validních informací. Ministerstvo dále v souladu s doporučením OECD zavádí nový úhradový mechanismus pro nemocnice v rámci projektu DRG Restart, který sjednotí základní sazby napříč poskytovateli akutní lůžkové péče (nemocnicemi) tak, aby se platilo za skutečně poskytnutou péči a peníze šly za pacientem.

Hlavní výzvou pro české zdravotnictví je dle OECD dlouhodobá udržitelnost financování zdravotnictví v kontextu stárnoucí populace. Další její doporučení proto směřují především k nutnosti vybalancovat složení příjmů v rámci systému zdravotní péče. Ve své analýze OECD dále doporučuje zaměřit se na počet nemocničních lůžek. Česká republika je totiž s průměrem 6,2 lůžek na 1 000 obyvatel za průměrem OECD, který činí 4,7 nemocničních lůžek na 1 000 obyvatel.

Doporučení osobně prezentovali autoři analýzy – Falilou Fall a Daniela Glocker. Pozvání do panelu přijal také stálý představitel České republiky při OECD pan Petr Gandalovič.