Rusko je naším geopolitickým konkurentem. Chápu, když v pěkných barvách líčí ruského presidenta ruská státní média. Chápu i to, že někde v podjezdu moskevského metra se dá koupit tričko s Putinem svlečeným do půl pasu, jak jede na medvědovi.

Co však nechápu, je fascinace jeho osobou v mnoha západních médiích i institucích. Pokud bych měl věřit všemu, co o něm novináři píší, pak by to musel být nějaký démon, něco mezi Jamesem Bondem, Sandokanem a kybernetickým géniem. Prý rozhodl o tom, kdo bude americký prezident, a chystá se rozhodnout i volby ve Francii, v Německu, u nás... Lidi neblbněte!

Pak jsem si ale uvědomil, že jakási fascinace osobou konkurenta nebo i nepřítele není jenom dnešní specialitou. Je to známý způsob, když chce někdo zakrýt skutečný stav věcí a vyrábí „hrdinu“.

Člověk nemusí být zrovna znalec dějin druhé světové války, aby mu něco řeklo jméno Otto Skorzeny. Tento velitel speciálních operací SS byl miláček nacistické propagandy, ale bůhvíproč jeho nadpřirozeným schopnostem uvěřilo i nemálo západních publicistů. Ještě hluboko do šedesátých let byl v novinových titulcích označován jako „nejnebezpečnější muž Evropy“.

Ale reálně to byl kdo? Rakouský nacista s poněkud negermánským příjmením, který vojenskou kariéru začal u technických jednotek v okupované Francii, za útoku na SSSR byl za frontou v nemocnici se žlučníkovým záchvatem. Po vyléčení a službě v týlu v sobě objevil jistou mediální zdatnost a hlavně schopnost pohybovat se v poněkud iracionální nacistické hiearchii.

Skorzeny se stal velitelem speciálních sil SS, slávy hodně, s reálnými výsledky to tak slavné nebylo. Legendární únos vězněného Mussoliniho z hory Gran Sasso nezařídil on, ale generál parašutistů Kurt Student. Skorzeny se ale uměl dobře tvářit do kamery, takže slízl všechnu slávu.

A teď zpět ze zažloutlých archívů do žhavé současnosti. Jakými že úspěchy se může pochlubit nový „kybernetický mág“ Putin? Pokud budeme věřit posledním zprávám, že to byl opravdu on, pak ruští hackeři ukradli nějaké maily americké Demokratické strany. Takže ne CIA, armády nebo tak, ale politické strany. A co z těch e-mailů vyplývá? Kromě běžných technických věcí typu nákup balónků a pronájmů sálů nic víc, než že aparát demokratické strany piklil pro Clintonovou proti Sandersovi! No to je ale překvapení, to přece věděli všichni!

Pokud V.Putin dosáhl v poslední době jistých úspěchů, tak to nebylo v důsledku nějakých jeho geniálních intrik! To byly vlastní góly nastřílené fascinovanými pseduopolitiky Západu jako je Juncker, Merkelová i Obama.

Takže neblbněme, nepodporujme Putina vytvářením obrazu jeho velikosti. Čím více budeme označovat, v čem všem měl prsty, tím více bude pro veřejnost sexy. 

Psáno pro blog.idnes.cz