Pohádka o trojčlence 

Dodavatel energie měl dříve při dodání 1000 kJ zisk N Kč. Když občané ušetří 30%, jak to chce vláda, prodá jen 700 kJ. To by zchudnul. O kolik tedy musí zvýšit cenu, aby měl stejný zisk, ovšem navýšený o 20% inflaci?

Výsledek: V důsledku snížené spotřeby bez ohledu na to, za kolik energie nakupuje na trhu, musí zdražit na 170 % původní ceny. 

Když takto zdraží všichni, vyrobí se sice méně zboží a poskytne se méně služeb, ale v číslech ekonomů to vypadá, jako že ekonomika roste. Ekonomové se radují a chlácholí veřejnost, že se inflace už  brzy zastaví. Svatosvatě nás opakovaně ujistili, že inflace dál neporoste, a přesto je čtyřnásobná. Nechce se jim přiznat, že ji nedovedou ovlivnit. Je to jako když se utrhne lavina. Firmy kalkulují se stejným ziskem bez ohledu na to, že prodaly méně.

Všeho je méně a je to dražší, méně se nakupuje (kromě svetrů), ale zisky jsou dokonce větší, než byly dříve. V takovém systému čím víc budeme šetřit, tím více se bude zdražovat. Důsledkem bude ještě větší inflace.

Takže neočekávatelný a neodůvodněný zisk mají všichni. To je příčina šílené inflace, a zároveň je to podnět k ještě větší inflaci. Inflace znamená, že přestala platit pravidla svobodného trhu.

Dá se odůvodnit dvojnásobná cena u některých importovaných druhů potravin? Inflace v zahraničí je oproti nám méně než poloviční, náklady na dopravu stouply o několik procent. A my zaplatíme dvojnásobek? Jak je možné, že se některé naše produkty v zahraničí prodávají levněji, než u nás? Tam by to za naše ceny neprodali, tak to prodávají za normální cenu. Když mluví vláda o kartelové dohodě, je potřeba si přiznat, že celá Česká republika uzavřela kartelovou dohodu: všechno se bude nehorázně a nemravně zdražovat. Závody ve zdražování. Používá se trojčlenka!

Odnesou to napřed nepodnikatelé, kteří nemají co zdražit. V zápětí to odnesou firmy, protože nebudou mít komu co prodávat.

Z příkladů v jiných zemích víme, jak takový vývoj pokračuje. V šíleném prostředí nemá smysl pracovat. Ti, kdo zchudli, odcházejí do zahraničí jako gastarbeiteři. V zahraničí si vydělají více. Je to takový celonárodní povel k rozchodu. Odcházejí vzdělaní a chytří lidé. Firmy pak nemohou najít kvalifikované zaměstnance. Na šílenou inflaci tragicky doplatí i ti, kdo šíleně zdražovali. Známe i příklady, kdy se rozloží celý stát, stát už nemá ani úředníky a nemůže jim ani zaplatit, inflace roste do tisíců. Všichni chtějí zvýšení platů a mezd. Státní dluhy rostou, ale jen do doby, kdy už státu nechce nikdo půjčovat. Stát přestává fungovat. Rekonvalescence se těm, co zůstali, částečně daří, ale trvá to několik desetiletí, nejchytřejší lidé jsou v zahraničí a nemají důvod, aby se vraceli.

Přitom je to jenom taková psychologická a morální hra: kdyby firmy zvyšovaly ceny opravdu pouze o zvýšené náklady, Českou republiku bychom zachránili.