Vážené kolegyně, vážení kolegové,

teď je to jeden z velice mála bodů, kde vystupují převážně ženy a vypadá to, že máme třeba vyrovnané zastoupení v té sněmovně, tak to se mi taky líbí.

Ale k věci samotné. V podstatě to meritum věci, jak podpořit rodiny, aby se nebály mít víc dětí, aby chtěly mít víc dětí, je jasné, že je něco, na čem Pirátům hodně záleží, a já sama můžu mluvit z vlastní zkušenosti, že to opravdu není legrace. Ale o čem asi budu mluvit hlavně, je to, že to hlavní téma je, jak líp skloubit nějaké zapojení do práce, nějaké udržení si kvalifikace a tu péči, tu péči o malé děti.

Takže úvodem příspěvku bych ráda zdůraznila, že vlastně tady ta diskuse by se dneska mohla zdát redukovaná čistě na peníze, čistě to zvýšení nemocenské dávky zvané peněžitá pomoc v mateřství, ale přitom o čem by diskuse měla být hlavně, jsou flexibilní a zkrácené pracovní úvazky, prostě ta co nejkvalitnější a co nejrozmanitější nabídka péče o malé děti, což mj. znamená zvýšení platů učitelek a občas i učitelů v mateřských školkách. A pak máme samozřejmě dětské skupiny, jejich ukotvení, to, aby je náš stát podporoval dlouhodobě, aby nebyly jenom, dokud budou dotace z Evropské unie. Čili úvodem zdůrazňuji, že z analýz, z mnoha studií vyplývá, že prioritní pro rodiny řekněme střední třídy a výš je spíš hlavní ten výběr, to moci si rozvrhnout čas mezi nějaký drobný úvazek a péči, právě mezi to udržení kvalifikace, udržení se nějakým způsobem v té společnosti, kde člověk byl předtím.

Já bych ráda uvedla příklad České spořitelny, která má už mnoho let skvělý projekt Čáp. Kdo to neznáte, je to vlastně jednoduchá věc. V minulých letech to bylo, že osmkrát ročně si zvali svoje zaměstnankyně na mateřské a rodičovské na jeden den na setkání do práce, říkali jim novinky, dávali jim školení, zkrátka osmkrát ročně jeden den na udržení kontaktu s tím zaměstnáním, na udržení kvalifikace - a samozřejmě hlídání zajištěno. Tento projekt je u nás ojedinělý a přitom třeba ve Velké Británii jsou přesně takovéto přístupy docela běžné. Tohle je přesně cesta, která by stála za podpoření. Třeba ve státní správě. Pokud vím, nic takového systémově podporujícího neexistuje.

A nyní k té centrální myšlence, jak vnímat to, zda ten symbol, to, že symbolicky podpoříme tím, že u jedné dávky nemocenského pojištění zrušíme redukci, zrušíme to zastropování, zdali tím skutečně natolik přispějeme ke zvýšení porodnosti a k podpoře rodin. To je opravdu otázka, na kterou ten předložený návrh zákona nedává odpověď. Nenašla jsem tam odkazy na studie, které by ukázaly, že v zemích, kde je nějaký druh mateřské výrazně vyšší, se to promítá do porodnosti. Spíš se jeví, že skutečně porodnost ovlivňují ty možnosti slaďování práce a péče. V situaci, kdy skutečně spousta rodin má obrovské problémy, když je na nemocenské ten z rodičů, který je živitel, který má také zastropovaný, také redukovaný základ, a v situaci, kdy tohle je skutečně reálný problém, tak si nejsem jistá, že máme jít salámovou metodou a sahat do toho systému nemocenských dávek.

A poslední bod - taková praktická námitka. Představte si, jak byste se zachovali vy sami, kdybyste byli OSVČ a věděli byste, že plánujete dítě. Představte si, že jste dva lidé ve svobodném povolání a manželé se rok dva předem dohodnou, že tak zhruba by to dítě plánovali. Potom se skutečně v takovémto případě, pokud tohle přijmeme, nabízí cesta optimalizování, a sice psaní faktur prostě na tu ženu, aby mateřská byla ve výsledku co nejvyšší. Vím, že to teď zní možná nepříjemně, ale přesně takovouhle cestou nečekaných optimalizací by se tenhle návrh mohl vydat. Takže prosím, bavme se o tom, jestli nějak zvýšit peněžitý příspěvek v mateřství a o kolik, ale určitě ne o tolik, jako je předloženo v tom navrhovaném návrhu. A myslím, že skutečně meritum věci je podpora péče o malé děti, podpora vůbec podmínek, v nichž se staráme jako stát o děti v mateřských školkách, podpora toho, jaké platy mají tam ty učitelky, podpora dětských skupin.

Děkuji.