Děkuji za slovo, pane předsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové. Dnes tady budu malinko, možná mi dejte 5 minut, delší, ale tohle je jedna z věcí, která mě za poslední dobu docela zklamala, která k nám sem přišla do Senátu. Nebudu tady řešit, že jsme na to měli relativně málo času, protože se snažíme vyjít vstříc sněmovně, abychom projednali všechny věci do konce roku. Nicméně budu navazovat na pana kolegu Goláně, na pana ministra v té oblasti předčasného splacení hypotečních úvěrů.

O tom problému jsem hodně přemýšlel, abychom nešli v nějaké fázi do nějaké věci, která není nelogická. Když jsem si to poskládal, vyšlo mi z toho, že je to hodně velké zlo, co by tady dnes mělo projít tím schvalováním. Řeknu jenom, proč to zlo.

Tady se argumentovalo, já s tím souhlasím, že už dnešní zákon umožňuje už v dost věcech nějakou formou těm spotřebitelům například ukončit nějakou fázi, ten svůj hypoteční úvěr, pokud je tam nějaká životní situace, nebo po nějaké době i nějakou část umořit toho úvěru hypotečního, třeba po nějakém roce, dvou, třech, nicméně to, co tady dnes máme, co bychom tady měli dnes rušit tímto zákonem, je ta možnost na základě nějakého relativně nízkého poplatku, který obsahuje nějaké náklady, které jsou administrativní pro tu banku, zkrátka předčasně odejít, ukončit tu hypotéku, tady to bylo nazýváno hypoteční turistikou. Mám nerad takovéto nálepky. Víte, ono se vždycky něco nálepkuje. Kdo vlastně předčasně splatí úvěr, jde třeba někam na levnější hypotéku, je hypoteční turista. Není. To je chytrý člověk, který si chytře chová a pochopí, že někde to vyjde levněji, může pořídit, tak jde tam, kde to je levnější. To je správná věc. Tento mechanismus, který tady je, podle mého názoru, který mám, aktuálně nutí některé banky, které jsou dražší, přemýšlet, že ty jiné jsou levnější, ty produkty nějakou formou tržně se pak mohou kalibrovat, a ta cena může být výhodnější pro toho spotřebitele. To tady dnes máme. Dnes bychom to měli nahradit novým mechanismem, že tam nebude pouze ten administrativní poplatek, který se musí nějakou formou prokázat, ale budou tam, tady to padlo, nějaká procenta z té jistiny nebo z té částky, která bude hrazena. Přemýšlel jsem, pro koho toto bude výhodné. Ano, logika je, že je to výhodné pro tu banku, která si lépe nastaví ten byznys toho nastavení toho svého produktu. Zajímalo mě, my jsme to probírali na hospodářském výboru, jestli – kdyby to takto bylo, ty banky to lépe nastavily, jestli se všem zlevní hypotéky, protože po tom přijetí by to pak měli mít všichni levnější, jinak bych nechápal, proč to přijímáme. Ptal jsem se pana vrchního ředitele, jestli má ministerstvo nějakou analýzu, o kolik ty banky zlevní všem, úplně všem, když ti lablovaní turisté, podle mě chytří lidé, nebudou moct tuto věc používat. Žádná taková analýza není, ona prý ani být nemůže, my tady to děláme v nějaké důvěře, že ty banky to zlevní. Nechci teď být opravdu a priori negativní vůči nějakému sektoru trhu, ale já si myslím, že české banky by neměly důvod jen tak zlevňovat. Vidíme i třeba, jak se tady zachovaly v rámci windfall tax, jak jsme tady hlasovali, jestli si pamatujete, jak to nakonec dopadlo. Myslím, že ta historie tady je. Jsem rád, že máme stabilní a funkční banky. Ale když to shrnu, za mě, to, co tady navrhujeme, pomáhá jejich byznysu, aby byl stabilnější. Ale v tom byznysu oni mají silnější část toho provazu, když se přetahují s tím klientem.

Za mě ten návrh, co opravdu reálně umožňuje, umožňuje posílit nějaké nastavení, fungování někoho. Ale kdybychom to takhle dělali, já bych byl rád, pojďme pomáhat i dalším sektorům, proč jenom bankám? Třeba tady máme mobilní operátory. Jsou třeba skoro nejdražší na světě, chápal jsem v minulých letech. Tam jsem koukal, když budete chtít od toho operátora odejít, máte nějaký tarif, odejdete. Pokud máte fixovaný tarif, musíte počkat 3 měsíce, ale pak odejít také můžete. Zadarmo. Také bychom to neměli zdražit, pojďme jim to taky zafixovat, ať musí odcházet nějaký poměr peněz? Je to podle mého názoru zkrátka nesmysl. Takhle bych mohl pokračovat nějakým nesmyslným příkladem dál a dál. Proč pomáhat takovýmto sektorům podnikání na úkor spotřebitele?