Kvůli loňskému zdražování běžných potřeb, pohonných hmot a energií se začalo řešit velké téma. Zastropování cen. Pojďme se společně podívat na to, zda jde o správné řešení. V době, kdy lidem kvůli zdražování hrozí osobní zadlužování, přistupují vlády k nejrůznějším nástrojům, které mají ceny zboží a služeb snížit. Jedním z těchto nástrojů je také zastropování cen. Jakkoliv se na první pohled může toto řešení zdát "líbivé", jedná se o neúčinný nástroj, který spíše zajistí nedostatek některých komodit. Proč?

Pojďme si to ukázat na něčem obyčejném. Třeba na bochníku chleba. Ten stál v roce 2021 podle ČSÚ zhruba 26,- / kg. V roce 2022 už to bylo 36,- / kg. Důležité je, že cena chleba se neodvíjí podle hotového produktu. Neplatíme za "nápad".

Cena se odvíjí podle vstupních surovin (mouka, voda, kvasek) a nákladů na zpracování (teplo, elektřina, mzdy). K ceně se samozřejmě připočítává marže prodejce a následné daně. Pokud by se tedy nějaká vláda rozhodla zastropovat cenu chleba na 30,- / kg, nevyřešilo by to problém. Chleba by se určitě neprodával za 30,-. Naopak by většina pekáren přestala chléb vyrábět, případě by znatelně snížila jeho kvalitu. A to není to, o co bychom měli stát.

Skvělý případ nefunkčnosti zastropování byl vidět v Maďarsku. Tam došlo k zastropování cen paliv. S výjimkou tamní značky MOL nezůstal v Maďarsku téměř žádný řetězec čerpacích stanic. A také MOL bojoval s nedostatkem paliv. Při státem nařízení prodejní ceně se totiž čerpacím stanicím nevyplatilo benzín dovážet a obsluhovat jeho prodej.

Na druhé straně máme snižování daní. Stát nikomu nenařídí, kolik má daný produkt stát a za kolik ho může prodejce poskytovat. Naopak. Stát sníží daň, kterou prodejce za prodané zboží odvádět. Díky tomu může prodejce snížit cenu, aniž by přicházel o svůj zisk nebo musel snižovat kvalitu produktu / služby. Takový případ jste pravděpodobně zaznamenali v Polsku, do kterého tak jezdí nakupovat mnoho občanů z oblastí u polských hranic.

Proč je vhodné místo zastropování ceny snížit daně: