Sněmovna zamítla dnes podle očekávání návrh poslanců VV, aby ministerstvo financí dorovnávalo propad příjmům těm obcím, které kvůli novele rozpočtového určení daní přijdou o část peněz. S návrhem nesouhlasila vláda.

Vláda loni v listopadu konstatoval, že předložený návrh zákona je nesystémový a směřuje proti hlavnímu cíli novely zákona o rozpočtovém určení daní, která s platností od 1. ledna 2013 změnila konstrukci modelu sdílení daní obcemi.

„Tato novela zákona mimo jiné stanovila maximální rozlohu obce, která je zohledňována při propočtu sdílených daní, a to ve výši 10 ha na obyvatele obce. Věcným důvodem pro tuto změnu byla dlouhodobá kritika objektivně existujících neopodstatněných extrémů v daňových příjmech některých obcí, které získávaly prostředky vlivem značné výměry svých katastrálních území,“ konstatovala mimo jiné vláda.

Návrh VV se týkal obcí do tří tisíc obyvatel a těch případů, kdy pokles příjmů zaviní nově stanovené kritérium, které omezuje váhu katastrálního území obce.

Je povinno ministerstvo financí dorovnat rozdíl, argumentovaly VV
  

 "V případě, že dojde k poklesu veškerých příjmů o 20 procent od 1. ledna 2013, a to u obcí, které mají pod 3000 obyvatel, a to z důvodu omezení kritéria výměry katastrálního území obce. Je povinno ministerstvo financí dorovnat tento rozdíl tak, aby pokles nepřevýšil zmíněných 20 procent," uvedly VV ve svém návrhu.

Zpravodaj k návrhu Vladislav Vilímec (ODS) dnes ve sněmovně připomněl, že vláda v letošním rozpočtu navýšila na 90 milionů korun částku určenou na řešení aktuálních problémů samospráv. Sněmovní rozpočtový výbor z toho navíc při projednávání rozpočtu vyčlenil 20 milionů přímo na řešení problémů obcí vzniklých kvůli novele rozpočtového určení daní.
   
Ve schválené novele zákona o rozpočtovém určení daní, která přidává peníze zejména menším sídlům na úkor čtyř největších měst, vláda nejprve navrhla, aby se při výpočtu příjmů obce zohledňovala rozloha obce jen do tří hektarů na jednoho obyvatele. Poslanci zvýšili tento limit na deset hektarů. Tak by si mělo pohoršit jen 57 obcí, zatímco původně jich měly být asi čtyři stovky, uvedla ČTK.