„Já se obávám ze zpráv, které slýchám, že to nemusí být ojedinělý jev, že se může opakovat,“ prohlásil hned na úvod ministr. „Já bych znovu chtěl ujistit českou veřejnost, že v tuto chvíli nedisponujeme žádnými informacemi, že by hrozilo nebezpečí, ale jsme obezřetní,“ pokračoval šéf rezortu vnitra. Česká muslimská komunita je podle ministra absolutně klidná, protože se rodila zcela jinak než ve Francii či v Německu. Specifická je už tím, že vznikala ještě za minulého režimu, kdy sem přistěhovalce pouštěla tehdejší vláda a šlo o lidi, kteří měli kladný vztah k tehdejšímu zřízení.

Vláda prý dala BIS jasný pokyn, aby se zabývala otázkou možné radikalizace českých muslimů. S absolutní jistotou útok v Česku vyloučit nelze, ale rozhodně patříme do skupiny zemí s nízkým rizikem hrozícího útoku. Vyjádřil se také k informacím tajných služeb, že u nás v muslimské komunitě probíhají některé „podivné“ finanční operace. Prozradil, že nejde o nijak novou informaci, tajné služby situaci monitorují delší dobu.

Hrozí nám občanská válka Západu mezi muslimy a nemuslimy?

Chovanec vyjádřil jistou obavu z toho, že se islamistům daří radikalizovat mladé lidi žijící na Západě ve druhé či třetí generaci. S tím je třeba racionálně pracovat, aby se omezil prostor pro radikální politiky. Politolog Lukáš Macek, který v pořadu také vystoupil, diváky ujišťoval, že Západu v tuto chvíli nehrozí občanská válka mezi muslimy a nemuslimy.

Varoval však zároveň, že by se společnost měla naučit pracovat s přílivem uprchlíků. Země by v této otázce měly podstatně více spolupracovat, než činí dosud. Totéž pak platí o snahách integrovat přistěhovalce do společnosti. „Modelový příklad toho, jak by se to dít nemělo a bohužel se to tak děje, je vznik ghett,“ uvedl politolog. V těchto ghettech se někteří lidé zradikalizují až do podoby, jakou jsme mohli vidět v Paříži.

Chyba předchozích vlád a Perský záliv

Ministr si také posteskl nad tím, jak se za pravicových vlád zeštíhlovaly i bezpečnostní složky a šířila se idea, že stát má občany obtěžovat co nejméně. V některých oblastech to podle Chovance může být správný přístup, ale konkrétně v oblasti bezpečnosti to není nejlepší způsob. „Vychovat dobrého policistu trvá tři roky, vychovat dobrého agenta trvá pět až sedm let,“ upozornil. V jiných zemích dostávají tajné služby podstatně více peněz na svou práci, platí to např. o Německu i s ohledem na vztah k počtu obyvatel země. Toto by se tedy v Česku mělo změnit. Zároveň je ale třeba tajné služby důsledně kontrolovat. „Aby se nevymkly kontrole,“ dodal šéf rezortu.

V návaznosti na slova politologa Macka dodal, že Evropa není jediným regionem, který by se měl zabývat problematikou uprchlíků. Své by k tomu měly říci i země Perského zálivu. I tak ale platí, že bude česká vláda diskutovat o přijetí patnácti syrských dětí, kterým by mohl být poskytnut azyl na našem území.

Česko musí pracovat i s otázkou hrozícího přílivu uprchlíků z Ukrajiny. Nejvarovnější prognózy říkají, že do České republiky může dorazit až sto tisíc uprchlíků, pro které by se Česko mohlo stát cílovou zemí. A vzhledem k již stávající ukrajinské komunitě v Česku bude podle ministra poměrně obtížné případné uprchlíky odmítat.

Vybírání „superúředníka"

V závěru svého vystoupení ministr Chovanec hovořil také o služebním zákonu, s nímž se vláda potýká. V tuto chvíli bude vláda vybírat ze tří lidí, kteří se dostali do nejužšího výběru na post náměstka pro státní správu. Již ve středu by mohlo být definitivně jasno. „Já bych chtěl i vyvrátit tu informaci, že jsme snížili ty požadavky na jazykové znalosti, to není pravda. Pouze se snížilo kritérium dodat jazykový certifikát v cizí řeči úrovně B2 do roka.V tom jazyce bylo s dotyčnými komunikováno,“ podotkl ministr.

Zákon navíc bude dříve či později novelizován, takže se pod jeho kuratelu možná dostane i Kancelář prezidenta republiky. I Evropská komise chce, aby česká strana vysvětlovala, proč jsou některé úřady z tohoto zákona vyňaty. Vládu tedy toto vysvětlování ještě čeká.