„Je pochopitelné, že když máte med, tak se Vám na něj leckdo slétne,“ řekl k tomu deníku Právo šéf Ekumenické rady církví Joel Ruml. Podle něj si spousta lidí myslí, že v církvi jsou jen naivní babičky, které se snadno nechají obalamutit. Pak bývají překvapeni, když narazí na mladé, fundované odborníky.

„Když nám někdo něco takového předloží, tak naši odborníci velmi často zjistí, že to jsou dobrodruzi,“ dodává Ruml. Církvím se má ze zákona vrátit majetek za 75 miliard a finanční kompenzace, která může dosáhnout až na 96 miliard.

Naprostou většinu majetku získá katolická církev, která již má naplánováno, že peníze vloží do investičních fondů, nebo za ně provede opravy nemovitostí. I další církve se před finančními institucemi mají na pozoru. Některé církve, například adventistická, rovnou počítají stím, že veškeré peníze vloží do sociálních projektů, protože na provoz jim postačují příspěvky věřících.

V některých církvích se mezi věřícími rovnou objevily názory, že by bylo nejlepší peníze od státu odmítnout. Již tak učinila baptistická církev, silné tlaky na odmítnutí se prý objevily i v apoštolské církvi, která však nakonec peníze od státu přijala. Peníze určené pro baptisty se prý vrátí do státního rozpočtu.

Podle informací deníku Právo zatím církve a náboženské společnosti podaly žádosti o vydání zhruba tři sta hektarů pozemků. Očekává se však mnohem více.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.