Důvodem zvýšeného zájmu o zlato a další drahé kovy je to, že jejich ceny v tomto roce v určitém období poklesly. A díky nižším cenám stoupla pak o více než polovinu spotřebitelská poptávka po zlatě. Více se nakupovaly šperky, mince nebo i cihličky. Chovali se tak nejen jednotlivci, ale i zahraniční investoři, centrální banky i korporace. I ony podle zprávy, kterou vydala v těchto dnech společnost Finod, zabývající se obchodem se zlatem a drahými kovy, ve velkých objemech nakupují mince a drahé kovy. Nejvíce jsou to pak asijští investoři. Jen v Indii došlo například ke zvýšení poptávky o 71 procent, zprávy z Číny hovoří o nárůstu celkem 87 procent.

Zlatý příběh desetiletí

„Migrace zlata ze západu na východ je velkým příběhem desetiletí. Tři čtvrtiny světového obchodu již obstarává Čína a Indie,“ říká k situaci analytik Jim Willie.

Pokles ceny zlata kulminoval letos v červnu, kdy dosáhl tříletého minima – a to kolem 1 180 dolarů za unci. (Nyní je zlato zpět na 1 300 dolarech za unci – přesto je to stále téměř o 600 dolarů nižší, než jak vypadalo rekordní maximum cen zlata v září 2011, pozn. red.)

A co to může v praxi znamenat? „Jakmile to uměle vytvořené moře likvidity začne vysychat, nastane na řadě trhů panika. Bude se to týkat jak USA, tak vyspělých západních trhů. Ještě nikdy v historii totiž centrální banky na celém světě nezaplavily trhy takovým množstvím peněz ve snaze oslabit domácí měny. Držím ropu i zlato. Pokud bude válka, a Amerika podle všeho zoufale chce jít do třetí války za poslední roky, budou tyto komodity zdražovat. Akcie naopak budou oslabovat,“ pronesl na toto téma uznávaný investor Jim Rogers v interview pro agenturu Reuters.

Zlato se vyváží z Británie, export posiluje směrem do Švýcarska

Podle serveru Týden.cz narostl oproti roku 2012 téměř desetinásobně vývoz investičního zlata z Velké Británie, a to především díky prodejům do Asie. Podle prohlášení LBMA (The London Bullion Metal Association) dosáhly denní obchody na trhu v Londýně v červnu svého 12letého maxima – celých 900 tun.

Zlato mířilo také do Švýcarska, které je centrem průmyslu zpracování drahých kovů. I proto tam pracovníci ve švýcarských odlévárnách Metalor, Pamp, Valcambi a Argor-Heraeus teď pracují nonstop na 3-4 směny denně. Rafinérie zažívají boom a přetavují 400 uncové zlaté cihly (12,4 kg) z londýnských trezorů a vyrábějí menší cihly, kterým dávají Asiaté přednost.