"Ze statistik, jejichž původním smyslem bylo ukázat, co se ve společnosti děje, se při povrchních pohledech může stát dost pokřivený obraz pro veřejnou debatu," píše Zlámalová a kromě statistik o nezaměstnanosti má na mysli právě údaje o zdražování.

Ačkoli lednová čísla ukazují zdravé zdražování o 1,9 procenta, hlubší pohled prý ukazuje, jak je v tomto případě průměr zrádný. Podstatně totiž zdražuje to, co je nezbytné. Zlevňují naopak věci, které si můžeme lehce odříct a alespoň na nějakou dobu ze bez nich obejdeme.

Základní statky zdražují

"Pocit, že je vše dražší, je oprávněný. Nejvíc jdou nahoru potraviny a nejsou to žádné cukrovinky, uzeniny a gastronomické vychytávky, ale to základní. Mouka je dražší o 17 procent, vajíčka o 29, maso o 7 stejně jako ovoce, zelenina o 21 a brambory o 45 procent. Nejde o žádný výkyv, přesně o tuto částku bylo loni jídlo levnější," píše autorka komentáře.

A k potravinám se přidávají další životně důležité věci: elektřina, voda, plyn, teplo, které stojí domácnosti ještě víc než jídlo, ačkoli jsou nějakým způsobem regulované.

"Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa teď přiznal, že za podvody s fotovoltaikou zaplatí lidé zbytečně stovky miliard. Není čas vymyslet, jak z účtů daňových poplatníků část podvodných růstů sejmout?" ptá se závěrem Zlámalová.