Česko je často předkládáno jako země s nižšími cenami paliv v porovnání s dalšími evropskými státy a potvrzují to i nejnovější data vývoje cen pohonných hmot v Evropě. Rozdíly v cenách paliv v Evropě leckde dosahují až desetikorun a Česko je na tom cenově lépe než Slovensko, Rakousko či Německo. ParlamentníListy.cz se však rozhodly zjistit, jak velký je rozdíl ve prospěch Česka mezi ním a evropskou zemí, která je aktuálně energetickou páteří EU a která, na rozdíl od mnoha jiných států, i přes protesty aktivistů masivně investuje do rozvoje ropného průmyslu – Norska. Při porovnání mezd již česká cena benzínu a nafty nezní příliš lákavě. Norové si mohou dovolit natankovat dvojnásobek.
reklama
Pohonné hmoty v Česku v uplynulém týdnu opětovně zdražily a průměrná cena benzinu podle údajů společnosti CCS vzrostla od minulé středy o 11 haléřů na 39,53 koruny za litr a nafty o 33 haléřů, přičemž litr stojí v průměru 37,79 koruny. Nejlevnější paliva aktuálně natankují řidiči v Jihočeském kraji, kde je litr benzinu v průměru za 39,04 Kč a nafta za 37,36 Kč, kdežto v Prze litr benzinu stojí průměrně 40,49 Kč a nafta 38,81 Kč za litr. I přes takovéto zdražení ovšem stále máme ceny pohonných hmot levnější než v mnoha dalších evropských státech.
Dle údajů Evropské komise z počátku minulého týdne stál 95oktanový benzín v Česku 1,64 eur (39,57 Kč) za litr a ve všech sousedních zemích byla až na Polsko (1,47 eur, tedy 35,47 Kč) dražší. V Rakousku byl za 1,68 eur (40,54 Kč), na Slovensku za 1,70 eur (41,02 Kč) a v Německu až za 1,92 eur (46,32 Kč).
Zatímco levnější byl oproti nám benzín v rámci Evropské unie (kromě zmiňovaného Polska) v Litvě, v Rumunsku, v Bulharsku, ve Slovinsku, v Chorvatsku, na Kypru a zejména pak na Maltě, kde stál jen 1,34 eur (32,33 Kč), dražší bylo tankovat ve všech ostatní zbylých státech EU. Nejdráže vyšlo tankování řidiče v Řecku (1,99 eur za litr), v Dánsku (2,07 eur za litr) a v Nizozemsku, kde litr vyšel na 2,08 eur, což je v přepočtu 50,18 Kč.
U nafty je situace v některých státech odlišná, byť platí, že po Polsku, kde stál její litr 1,43 eur (34,50 Kč), jsme si ji mohli natankovat levněji než ve zbylých třech sousedních státech. V Česku stál litr nafty 1,57 eur (37,88 Kč), na Slovensku 1,82 eur (39,09 Kč), v Rakousku 1,69 eur (40,69 Kč) a v Německu 1,76 eur (42,46 Kč). Nejlevnější byla nafta opět na Maltě, kde stála 1,21 eur (29,19 Kč) a nejdražší naopak ve Švédsku, kde se prodávala za 2,07 eur (49,85 Kč). Levněji oproti Česku se dala nafta natankovat v Litvě, v Polsku, v Rumunsku, v Bulharsku a na zmiňované Maltě.
Z uvedených dat plyne, že Česko není na tankování nikterak drahou zemí a máme levnější paliva i než mnohé méně vyspělé státy. Podívejme se ovšem naopak na opačný konec Evropy – do země, která sice není v Evropské unii, ale aktuálně energetickou páteří EU. Do Norska.
Zatímco jiné státy ve fosilních palivech nevidí budoucnost, a snaží se svými zelenými plány od ropných produktů odejít, Norsko zvolilo odlišný přístup a tamní politici začali v posledních letech podporovat politiku pobídek pro energetické firmy včetně daňových zvýhodnění na podporu ropných investic.
Pobídky schválené před třemi lety norským parlamentem již začínají nést své ovoce a energetické společnosti se předhánějí s nabídkami na rozšíření těžby ropy. Přestože proti tomu v Norsku ostře vystupují klimatičtí aktivisté, tamní vláda vidí zajištění energetické bezpečnosti Evropy i v následujících desetiletích také prostřednictvím těžby ropy. A to i přesto, že sousední státy Evropské unie plánují svou budoucnost vést „bezuhlíkovým“ a „zeleným“ směrem.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Líbil se Vám tento článek?
Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:
131-981500247/0100
QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
Trump přeci dávno deklaroval, že pomoc Ukrajině omezí. Myslíte, že má Ukrajina bez USA šanci Putinovi vzdorovat? Že EU dokáže pomoc ze strany USA nahradit? Podle mě je toto začátek konce Ukrajiny-bohužel. PS: Myslíte, že se Trupmovi podaří konflikt ukončit, čímž se před volbami chvástal? A proč se o...
Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
O tuto odpověď jste již vyjádřil(a) zájem. Děkujeme.
reklama
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.