Česko je často předkládáno jako země s nižšími cenami paliv v porovnání s dalšími evropskými státy a potvrzují to i nejnovější data vývoje cen pohonných hmot v Evropě. Rozdíly v cenách paliv v Evropě leckde dosahují až desetikorun a Česko je na tom cenově lépe než Slovensko, Rakousko či Německo. ParlamentníListy.cz se však rozhodly zjistit, jak velký je rozdíl ve prospěch Česka mezi ním a evropskou zemí, která je aktuálně energetickou páteří EU a která, na rozdíl od mnoha jiných států, i přes protesty aktivistů masivně investuje do rozvoje ropného průmyslu – Norska. Při porovnání mezd již česká cena benzínu a nafty nezní příliš lákavě. Norové si mohou dovolit natankovat dvojnásobek.
reklama
Pohonné hmoty v Česku v uplynulém týdnu opětovně zdražily a průměrná cena benzinu podle údajů společnosti CCS vzrostla od minulé středy o 11 haléřů na 39,53 koruny za litr a nafty o 33 haléřů, přičemž litr stojí v průměru 37,79 koruny. Nejlevnější paliva aktuálně natankují řidiči v Jihočeském kraji, kde je litr benzinu v průměru za 39,04 Kč a nafta za 37,36 Kč, kdežto v Prze litr benzinu stojí průměrně 40,49 Kč a nafta 38,81 Kč za litr. I přes takovéto zdražení ovšem stále máme ceny pohonných hmot levnější než v mnoha dalších evropských státech.
Dle údajů Evropské komise z počátku minulého týdne stál 95oktanový benzín v Česku 1,64 eur (39,57 Kč) za litr a ve všech sousedních zemích byla až na Polsko (1,47 eur, tedy 35,47 Kč) dražší. V Rakousku byl za 1,68 eur (40,54 Kč), na Slovensku za 1,70 eur (41,02 Kč) a v Německu až za 1,92 eur (46,32 Kč).
Zatímco levnější byl oproti nám benzín v rámci Evropské unie (kromě zmiňovaného Polska) v Litvě, v Rumunsku, v Bulharsku, ve Slovinsku, v Chorvatsku, na Kypru a zejména pak na Maltě, kde stál jen 1,34 eur (32,33 Kč), dražší bylo tankovat ve všech ostatní zbylých státech EU. Nejdráže vyšlo tankování řidiče v Řecku (1,99 eur za litr), v Dánsku (2,07 eur za litr) a v Nizozemsku, kde litr vyšel na 2,08 eur, což je v přepočtu 50,18 Kč.
U nafty je situace v některých státech odlišná, byť platí, že po Polsku, kde stál její litr 1,43 eur (34,50 Kč), jsme si ji mohli natankovat levněji než ve zbylých třech sousedních státech. V Česku stál litr nafty 1,57 eur (37,88 Kč), na Slovensku 1,82 eur (39,09 Kč), v Rakousku 1,69 eur (40,69 Kč) a v Německu 1,76 eur (42,46 Kč). Nejlevnější byla nafta opět na Maltě, kde stála 1,21 eur (29,19 Kč) a nejdražší naopak ve Švédsku, kde se prodávala za 2,07 eur (49,85 Kč). Levněji oproti Česku se dala nafta natankovat v Litvě, v Polsku, v Rumunsku, v Bulharsku a na zmiňované Maltě.
Z uvedených dat plyne, že Česko není na tankování nikterak drahou zemí a máme levnější paliva i než mnohé méně vyspělé státy. Podívejme se ovšem naopak na opačný konec Evropy – do země, která sice není v Evropské unii, ale aktuálně energetickou páteří EU. Do Norska.
Zatímco jiné státy ve fosilních palivech nevidí budoucnost, a snaží se svými zelenými plány od ropných produktů odejít, Norsko zvolilo odlišný přístup a tamní politici začali v posledních letech podporovat politiku pobídek pro energetické firmy včetně daňových zvýhodnění na podporu ropných investic.
Pobídky schválené před třemi lety norským parlamentem již začínají nést své ovoce a energetické společnosti se předhánějí s nabídkami na rozšíření těžby ropy. Přestože proti tomu v Norsku ostře vystupují klimatičtí aktivisté, tamní vláda vidí zajištění energetické bezpečnosti Evropy i v následujících desetiletích také prostřednictvím těžby ropy. A to i přesto, že sousední státy Evropské unie plánují svou budoucnost vést „bezuhlíkovým“ a „zeleným“ směrem.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Líbil se Vám tento článek?
Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:
131-981500247/0100
QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
Nemyslíte, že mnohem větší problém, než jsou finance, i když ty jsou většinou alfou omegou všeho je fakt, že populace stárne, ale sociální systém na to není vůbec připraven a nic se neděje? Už teď je problém sehnat třeba pečovatelák a další služby. Kdy začnete řešit tento problém? Protože už se měl ...
Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
O tuto odpověď jste již vyjádřil(a) zájem. Děkujeme.