Tématem letošního léta jsou tzv. církevní restituce. Jak mezi různými odborníky, tak tím spíše mezi politiky jsou naprosto odlišné názory. Jedni říkají, že komunisté církvím majetek ukradli a musí být tedy vrácen, druzí míní, že majetek měly církve pouze ve správě, tudíž jim není co vracet, případně kritizují i finanční náhrady, které církve dostanou. Co soudíte o samotné podstatě onoho majetku, o který běží?

Samozřejmě, že byl majetek ukraden. Od samého počátku církve v Říši Římské (Pavel z Tarsu) byla církev chápána jako korporace, čili právnická osoba. Tím se západní křesťanství zásadně liší od ostatních civilizací, kde se nerozlišuje mezi státem a církví a to platí i o křesťanství v Byzanci, dnes Východní Evropě, kde je majitelem ortodoxní církve stát. Samozřejmě, že v době vrcholného středověku 11-14. století křesťanští panovníci i šlechta zakládali kláštery, (zvali do země cizí řeholníky) stavěli chrámy a podobně. Kláštery znamenaly ekonomický rozvoj a byly vlastně investicí, tak jako dnešní daňové pobídky a úlevy zahraničním firmám.

Nejlépe je tento problém vidět na československé pozemkové reformě, čili vyvlastnění (za náhradu) všech velkých statků z roku 1919. Kdyby byl skutečným vlastníkem panovník, nemohl by nový stát provést zábor. Reforma byla aplikována na jednotlivé právnické osoby tj. biskupství, kláštery, farnosti apod. Církev ztratila celkem 16 % půdy, ale v Čechách 25%. Bohužel v dnešním sporu jsou tak samozřejmá fakta účelově zamlčována nebo překrucována.

Jeden z příslušníků evangelické církve se podivil, že jejich církev dostane v rámci finanční náhrady přes dvě miliardy korun, ale neví prý za co, tvrdí, že jim moc majetku ukradeno nebylo a to, co bylo, už dostali zpátky. Jak nahlížet na tyto aspekty?

Katolická církev se zřejmě z ekumenických a politických důvodů rozhodla část své restituční náhrady ponechat ostatním církvím. Nezapomínejme, že u nás duchovní dostávají plat 19 000,- hrubého a evangelické obce jsou příliš malé, aby mohly podstatně přispět svým pastorům. Stát bude svůj příspěvek snižovat o 5% ročně během 30 let, až se dostane na nulu. Malé církve bez majetku by nebyly schopny sebefinancování.

Co si myslíte o kampani ČSSD proti restitucím, kterou církve označily za rétoriku hitlerovského Německa a našich 50. let?

Plakáty jsou evidentně inspirovány nacionálně-socialistickým propagandistickým stylem stejně jako ty pozdější komunistické. ČSSD v době evidentní krize sociálního státu a tím i státního rozpočtu - v zoufalé snaze nalézt nové téma, rozpoutala hysterickou kampaň v domnění, že hospodářská recese a tradiční nacionální protiřímské zaujetí, ji přihraje voliče. Domnívám se, že se spletla, že se zastánci právního státu, odluky církve a státu, i církve jako největší charitativní organizace a hlavně ti, co myslí eticky, že co je ukradeno, má být navráceno, proti takové hysterii postaví. Je téměř jisté, že socdemokraté ztratí Jižní Moravu a možná i Vysočinu.

Pokud jste se tímto někdy zabýval: Jak probíhala vyrovnání s církvemi v ostatních zemích, kde totalitní režimy církvím sebraly majetky?

Zdá se, že je to problém jen český a možná i slovenský. V katolickém Polsku způsobila liberální vláda velkou kontroverzi, protože nechce platit za duchovní sociální pojištění. Nabízí za to odpočet daní věřícím, kteří by měli možnost církvi z hrubého platu posílat 0, 03 %.

Dostaneme-li se k jinému tématu. Současná vláda se označuje za pravicovou, bývá ale právě z pravicových pozic kritizována za opatření, které s pravicovou politickou nemají nic společného. Kam byste vládu na politickém spektru zařadil?

Tahle vláda je opravdu podivný ideový slepenec. Neobvyklý vliv ministra financí, který vůbec nerozumí základním principům ekonomie, je pro mne záhada. Na druhé straně to vidíme i v západní Evropě a zvláště v eurozóně. V recesi je třeba rozumně a racionálně snižovat výdaje přebujelého státu a zároveň se snižováním daní bránit proti deflaci, čili podpořit ekonomický růst. Všude vidíme neschopnost snižovat státní administrativu, která roste už od války. Je tak provázána s vládnoucí třídou, že to téměř nejde. Extrémní případ je Řecko a Španělsko. Podařilo se to jen v pobaltských minirepublikách. Tam ovšem působí obavy z Ruska.

Co si myslíte o dalším zvyšování DPH, které nás příští rok čeká? Myslí si vláda, že pokoří Lafferovu křivku?

Ona ji buď nezná, nebo odmítá uznat. Není to jednoduché, je totiž závislá na životní úrovni a psychologii obyvatel. Optimální daňová hranice není všude stejná. Když ve Švýcarsku zavedli 7% DPH, tak stát skutečně vybral téměř o 7% víc. Ty 4% DPH navíc na potraviny, jsou v době rostoucích cen zemědělských komodit, tím příslovečným stéblem, jež zlomí velbloudu vaz. Jíst se musí, a proto se šetří, jak to jde. Třeba na zbytné knize nebo lístku do kina. Jestliže lidé nemají nazbyt, a v recesi platy téměř nerostou, budou se stravovat levněji, ale především ušetří na domácí infrastruktuře, kde lze investice odložit. A tam stát ztrácí 20 % DPH.