„Česká televize by neměla být veřejnoprávní, ale státní institucí. Koncesionáři by neměli platit za její provoz, ten by měl být hrazený ze státního rozpočtu, protože v současné době je Česká televize pouze hlásnou troubou jedné jediné politické strany, která se jmenuje TOP 09,“ sdělil prezident v jedné z odpovědí. Takový nápad se nelíbí členům rady České televize a obávají se, že by tak veřejnoprávní médium ztratilo svoji nezávislost. „Pan prezident se nejenom hluboce mýlí, ale je to blbost, protože jakmile by finance pro televizi šly ze státního rozpočtu, tak jde o politiku. To už tady jednou bylo v šedesátém sedmém a víme, jak to vypadalo. Tudy cesta nevede. Prezident to možná myslí dobře, ale je to hloupost a vidíme, jak to vypadá na Slovensku,“ řekl redakci člen rady Jiří Kratochvíl a podotkl, že by takovým krokem navíc veřejnost ztratila právo kontrolovat Českou televizi. Jejich právo by převzali ministři a parlamentáři, které vláda dosadí.

Poplatky zajištují svobodu České televize

„Veřejnoprávnost je jediný subjekt, na který nemá politik právo. Jakmile to povede stát, půjde všechno do kytek stejně, jako státní dráhy a mnoho dalšího. I když prezidentovi by se to v příštích volbách možná hodilo,“ dodal Kratochvíl. Podobně to vidí i místopředseda rady Jiří Závozda. Ten řekl, že koncesionářskými poplatky je zaručena větší míra svobody: „Mám opačný názor a myslím si, že Česká televize má být formou veřejné služby tak, jak je a koncesionáři mají hradit poplatky. Tím je zaručena větší míra svobody,“ sdělil Závozda.

Ivana Levá, další z členů rady, prohlásila, že je zásadně proti. Domnívá se, že ve chvíli, kdy začne být Česká televize státní a bude odkázána na státní rozpočet, nebude si nikdy jistá, kolik na rok provozu dostane. „V televizi to není jako v pekárně, abyste věděli, kolik housek upečete příští týden. V televizi se plánuje dlouhodobě, tvoří se scénáře a vše trvá. Aby uprostřed natáčení seriálu bylo vše zastaveno, protože nebudou peníze, to přeci nejde. Kvůli závislosti na státní rozpočet a také na rozhodnutí vlády, která je vždy politicky ložena, by se televize dostala pod určitý tlak vládních stran, a to také nevidím jako správné,“ uvedla Levá. S pohledem prezidenta na zestátnění veřejnoprávní televize se neztotožňuje ani Michael Hauser, taktéž z rady ČT. Dle jeho slov se nejedná o šťastný nápad. „Protože by se zmenšila nezávislost České televize, která by se stala závislá na politických stranách, jež rozhodují o výši rozpočtu, na ekonomické situaci a tudíž na reálném hospodaření. Nezávislost by se zmenšila na obou rovinách.,“ řekl Hauser.

Finanční zabezpečení televize závislé na hospodaření státu není výhodné

Michal Jankovec uvedl, že podobný názor je mezi politiky v Evropské unii ojedinělý. Podle dalšího člena rady Jana Brandejsa je sice takový nápad opodstatněný, ale na druhou stranu má jeden velký nedostatek, a to jsou finance. „Finanční zabezpečení a finanční zdroje přímo závislé na hospodářské úspěšnosti státu nejsou pro taková média výhodná. Když se rozpočet obtížně naplňuje, má schodky a další problémy včetně nepředvídatelných výdajů, tak v ten moment by to média odnesla,“ sdělil Brandejs.

Nesouhlasí ani se slovy hlavy státu, že by Česká televize fungovala jako hlásná trouba TOP 09. Michael Hauser a není z radních jediný, odkazuje na statistiky: „Když si vezmeme statistiky a analýzy, tak zastoupení politických stran je víceméně adekvátní jejich politickému významu. Co se týká určitých názorových tendencí, tak bych to spíše nazval neurčitou směsí postojů, která možná v některých aspektech tíhne k pražskému intelektuálnímu prostředí. Nejsou vázané politickou stranou, jde spíše o intelektuální nebo kulturně-historické prostředí,“ řekl Hauser. Jeho kolega Michal Jankovec se odmítl vyjadřovat ke slovům prezidenta: „Jen odkáži na výroční zprávy, které jsou zveřejněny na webu České televize. Tam je možné přesně dohledat výskyt a počet zmínek o politických stranách a zjistíte, že TOP 09 je někde na pátém místě. Informovanost odpovídá principům vyvážené rovnosti, které stanovil pro výklad vyváženosti nejvyšší správní soud. Takže to spíše vypadá na diskuzi mezi prezidentem a soudem,“ tvrdí Jankovec.

Na vyváženost zpravodajství se musíme dívat jako na celek

Jiří Závozda upozornil, že na vyváženost zpravodajství se musíme dívat jako na celek. „Nevytrhovat jednotlivě zprávy z celku a konceptu. To ale neznamená, že se novináři v kterémkoliv médiu někdy nedopustí nějakého zjednodušení nebo chyby. Ale když se na to podívám v celkovém kontextu, jsem přesvědčen, že je vyvážené. Pán prezident se mýlí. Je to jeho osobní názor, ale popírá veškeré analýzy. Není to pravda,“ dodal k vyjádření o „hlásné troubě TOP 09“.

Nesouhlasí ani Jan Brandejs: „Hlásnou troubou určitě není, alespoň z mého pohledu. Na druhou stranu o vyváženosti odmítám diskutovat, protože bych spekuloval. Za týden přijde zase druhá skupina s opačným názorem a podobných dopisů chodí spousta. Každopádně o vyváženosti je třeba se bavit neustále.“ Miloš Zeman také v jedné z odpovědí čtenářům zapochyboval, zda generální ředitel Petr Dvořák skutečně Českou televizi řídí. „Někteří moji poradci mně říkají, že základní vadou generálního ředitele České televize je to, že Českou televizi vlastně neřídí a že ji řídí nejrůznější úředníci na nižších postech. Nejsem specialista na Českou televizi a nemohu tedy toto tvrzení objektivně posoudit, nicméně platí to, co jsem už uvedl, to jest, že Česká televize by měla být státní a nikoli veřejnoprávní, protože pojem veřejnoprávnosti je hybridní pojem, který slučuje nedostatek veřejné a soukromé televize,“ uvedl prezident.

Na to Jiří Závozda reagoval slovy, že ředitel České televize je ze zákona zodpovědný a veškerá odpovědnost je na něm. „Kdyby ji neřídil, vystavil by se obrovskému riziku. Spíše to považuji za jeden z prezidentových bonmotů.“