Uplynuly dva týdny, kde jsme popisovali nejnovější vývoj na území Kosova a eskalaci napětí i násilí ze strany tamní albánské moci. ParlamentníListy.cz tehdy přinesly podrobný souvislý obrázek situace včetně chronologického přehledu událostí, které se staly. 

Koncem května došlo k útoku na poklidné srbské protestující, kteří bránili zabrání budov jejich místní samosprávy na severu Kosova, skončil několika desítkami zraněných. Proti srbským občanům beze zbraní zaútočili tamní kosovsko-albánští policejní ozbrojenci, několik Srbů těžce zranili a postřelili. Zraněni byli i příslušníci mezinárodních jednotek KFOR.  Část médií přinesla zavádějící informace o tom, co se vlastně během pondělí v několika srbských městech na severu Kosova a Metohije stalo. 

Přidali se i někteří čeští politici včetně šéfa sněmovního zahraničního výboru Marka Ženíška z TOP09 či ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti), kteří na svých sociálních sítích z konfliktu bez důkazů obvinili srbské protestující. Našli se i politici, kteří sdíleli anonymní profily v albánštině šířící dezinformace a zcela převrácené interpretace událostí. Mezi těmito fake news jsou i účelově sestříhaná videa, která zabírají pouze raněné albánské ozbrojence nebo příslušníky KFOR. Tyto profily též například mluvily o střelbě, slzném plynu a omračujících granátech. Střelba skutečně proběhla, ovšem ze strany kosovsko-albánské policie na Srby, kteří protestovali s holýma rukama. Stejně tak to byly albánské jednotky, kdo do davů začal masivně stříkat slzný plyn a omračující granáty.

• Veškeré podrobnosti k najdete ZDE

Netrvalo dlouho a ukázalo se, že popis událostí, které nabídly i ParlamentníListy.cz, zcela odpovídá realitě. Jasnými postoji to daly najevo všichni významní západní hráči: Spojené státy, Francie, Velká Británie nebo Itálie a Německo. Na prvním místě však stál a dosud stojí Washington, který neskrývá své znechucení z postupu kosovsko-albánského premiéra Albina Kurtiho. Byly to přitom právě USA, kdo po léta platily za nebližšího spojence Prištiny, kterého podržely v jakékoli situaci. Ta doba, zdá se, skončila.

První sankcí, které se oficiální Prištině od amerických diplomatů dostalo, byl okamžitý zákaz původně plánované účasti kosovských bezpečnostních sil na vojenském cvičení Defender Europe 23. Následoval zákaz vstupu vládních představitelů v čele s premiérem Kurtim do USA, stopka na veškerou diplomatickou pomoc s dalším uznáním Kosova či vstupu do různých mezinárodních organizací a nejspíš toho bude mnohem víc.

Spojené státy též vyzvaly Prištinu, aby jejich nelegitimně zvolení albánští starostové opustily budovy úřadů na severu Kosova, kde žije 98 procent srbské populace. Stejně tak mají místa opustit i kosovští ozbrojenci speciální jednotky ROSU, které fakticky již dva týdny blokují daná města a na pořádek dohlíží KFOR, se kterým tamní Srbové spolupracují.

Rozčarování neskrýval ani francouzský prezident Emmanuel Macron, o čemž informoval deník Le Monde titulkem „Macron viní kosovské úřady z násilných střetů“. Podle jeho slov je zřejmé, kdo nese vinu za násilnosti. „Je zcela jasné, že kosovské úřady nesou odpovědnost za současnou situaci a dochází k nedodržování dohody, která byla přesto důležitá a které bylo dosaženo teprve před několika týdny," cituje Le Monde Macrona.

Pevnost tvrdých postojů vůči Prištině představitelé zemí tzv. Kvinty (USA, Spojené království, Německo, Francie, Itálie) bojkotovali ceremonii oslav „Dne osvobození“, který kosovští Albánci stanovili na den odchodu srbských bezpečnostních sborů z tohoto území v roce 1999. Vývoj situace velmi nasvědčuje tomu, že západní téměř bezpodmínečná podpora Kosova je pryč.