V této severské zemi se uprchlík, který v ní chce žít, musí naučit řeč, reálie, dostane umístěnku na určité místo, které nesmí po určitou dobu opustit. Čímž Dánové preventivně zamezují vzniku potenciálně nebezpečných diaspor, kde by mohl začít bujet terorismus.

Nově zvolená dánská vláda také plánuje snížit sociální dávky pro uprchlíky na polovinu. Dánská ministryně pro imigraci Inger Stöjbergová konstatovala, že Kodaň nepochybně bude pomáhat těm, kdo to potřebují. Pokud by však přistěhovalců přicházelo příliš mnoho, jejich začlenění do společnosti by nebylo možné.

„Je to otázka zpomalení přílivu žadatelů o azyl. Musíme být schopni ho zvládat,“ řekla ministryně. Dánská vláda oznámila, že sociální dávky pro přistěhovalce klesnou ze současných 11 300 dánských korun – cca českých 41 140 korun – měsíčně na 6 000 – cca 21 850 českých korun. Ti, kdo složí zkoušku z dánštiny, dostanou měsíční bonus 1 500 dánských korun – 5 460 českých korun.

 „V souvislosti s vlnou migrantů na území České republiky se neuvažuje o změně zákonů souvisejících se vstupem a pobytem na území země. Nicméně v současné době posuzuje Poslanecká sněmovna návrh novely zákona o azylu, pobytu cizinců a dalších souvisejících zákonů. Tento návrh primárně implementuje právo Evropské unie,“ odpověděla na sadu otázek ParlamentníchListů.cz Gabriela Vaňková z odboru komunikace Ministerstva vnitra.

Azylové a migrační právo České republiky vychází především z úpravy unijní, protože v rámci Evropské unie existuje takzvaný společný evropský azylový systém. Jeho součástí jsou směrnice a nařízení, kterými je Česká republika jako členský stát Evropské unie vázána. Rozličné směrnice EU, které jsou pro Českou republiku závazné, lze najít i v oblasti návratu nelegálních migrantů do země původu, případně v oblasti legální – zejména pracovní – migrace.

Podobný model jako v Dánsku podle Vaňkové v současnosti ČR nechystá. „Je třeba doplnit, že zmiňované Dánsko má takzvaný opt-out. Tedy že pro něj nejsou závazné příslušné směrnice EU upravující přijímací a procedurální otázky týkající se žadatelů o azyl – uprchlíků,“ vysvětluje Vaňková.

ParlamentníListy.cz se také Ministerstva vnitra dotázaly, zda sleduje statistiky trestné činnosti v zemích, odkud se uprchlíci rekrutují, a zda monitoruje výskyt závažných nemocí v daných regionech. Kdo by tušil odpověď ne, má pravdu. „Ministerstvo vnitra nedisponuje statistikami výskytu, druhů a četností trestných činů v zemích, odkud uprchlíci přicházejí. Pokud jde o četnost trestných činů spáchaných na našem území, je třeba připomenout, že všichni cizinci na území České republiky podléhají stejnému právnímu řádu jako ostatní občané státu, a tak je k nim také z hlediska jeho případného porušování přistupováno. V tomto ohledu lze konstatovat, že míra kriminality cizinců na území České republiky nepřevyšuje republikový průměr,“ pokračuje Vaňková.