„Nenecháme si svátek zkazit nějakými manipulátory. Dnešek není věnován válce, ale míru,“ sděluje komunistická poslankyně Marta Semelová z pódia na Křižíkově fontáně na pražském Výstavišti, kde se konaly oslavy Svátku práce. V jednom rohu proti pódiu stojí skupina lidí, která nese třeba transparent s fotografiemi Heliodora Píky či Milady Horákové a nápisem: „Komunisto, toto je tvé černé svědomí.“ Mezi tím antikonfliktní tým policie a procházející se bývalý generální tajemník ÚV KSČ Milouš Jakeš.

Slovo komunisty

U jednoho ze stánků se poslanec Jiří Dolejš posilňuje slivovicí a zapíjí ji malinovkou. Příznivců KSČM může být na Křižíkově fontáně nejvýše do půldruhého tisíce. Dolejš se ohlédne na protikomunistické aktivisty a ParlamentnímListům.cz sdělí: „To je takzvaná šináglovština. Pan Šinágl sem chodí opakovaně. Nerozlišování komunismu a fašismu je handincap, pokud jde o vzdělání. Samozřejmě že i komunistické hnutí má velmi problematickou minulost, ale dělat v tom rovnítko s fašismem není možné. Dnes jsou zde nově vlajky NATO a USA, což přičítám změněné geopolitické situaci. Dokonce se mě zde jeden novinář ptal, jestli se nechceme víc hlásit k Rusku. Říkal jsem, že nejsme proruští, ale promíroví. Vše, co povede k míru, budeme podporovat.“

Dolejš zmíní i rok 1914, který chce připomenout v projevu. „Jde o memento, kdy se politické špičky, a to včetně socialistů, přidaly na stranu svých vládních elit a pomohly rozpoutat první světovou válku. Kdo to myslí s mírem vážně, měl by i upozorňovat, kdo jakou válku způsobuje a vyvolává. Němci tehdy schválili výdaje na zbrojení a obyčejní lidé, co šli a umírali na frontách, neměli pocit, že bojují s nepřítelem, ale že bojují proti bratrům. Proletáři v ruské, rakouské či německé uniformě proti sobě bojovali a měli právem pocit, že je elity zradily,“ podotýká.

V reakci na současnou kritiku Rudé armády za druhé světové války ještě zmíní: „Historická paměť je o faktech. S nimi by se mělo pracovat seriózně, a ne tahat jako papoušek ta fakta, která se zrovna hodí. Pak to není o historii, ale o zneužívání a falšování historie. Samozřejmě že když je válka, lidi zdivočí a samozřejmě že západní spojenecká, sovětská, německá či italská armáda páchaly různé věci, kterým nedokázaly ani jejich velitelé zabránit. Důstojníci přitom mnohdy honili své vojáky, dávali jim pistole k hlavě, aby nekradli, neznásilňovali. To je součást historie. Mluvit ale jen o jedněch a zapomínat na druhé, nevnímat proporce, to už je právě falšování.“