„Přišli jsme sem s důležitým vzkazem: Pane premiére, pane ministře, mýlíte se. Češi Tibet podporují. Václav Havel byl první státník, který pozval dalajlamu na oficiální návštěvu. Byla to opravdu první země, kterou navštívil. Až poté následoval Bílý dům. Václav Havel dal velmi najevo, že mu záleží na lidských právech i na tom, jak se daří Tibeťanům. Že je to najednou popřeno, je zcela zásadní,“ uvedla demonstraci moderátorka Ester Janečková.

Přestože je naše země malá, Václav Havel tu podle jejích slov otevřel prostředí, které je v celém světě vnímáno tak, že nám není jedno, když se kdekoli na světě děje bezpráví. „Myslím si, že bychom měli pokračovat v tom, co Václav Havel započal. A proto jsme tady,“ konstatovala Janečková.

„Česká republika se slovy svých představitelů nemá vměšovat do vnitřních záležitostí Číny a Tibetské autonomní oblasti a nemá udržovat kontakty s tibetskou exilovou vládou, ani se zajímat o osud Tibeťanů žijících na území Tibetské autonomní oblasti. Je zvláštní, že něco takového řekne někdo, kdo by měl český lid zastupovat,“ pokračovala televizní moderátorka a bojovnice za svobodný Tibet.

Téma lidských práv je prý součástí naší identity

Mezi řečníky vystoupil například bývalý místopředseda vlády a šéf nově založené strany LES Martin Bursík. Ten stejně jako další řečníci mluvil o potřebě nutnosti obhajoby lidských práv ve světě a za příklad takové politiky dával bývalého prezidenta Havla. Téma lidských práv se podle Bursíka po roce 1989 stalo symbolem naší identity.

„Jestli jsme v zahraničí skrze něco vnímáni, tak je to zejména politika Václava Havla: principiálnost, pevnost jako skála, spolehnutí na to, že se vždycky ozveme. I když je to nevýhodné. Je to dáno naší prožitou zkušeností s totalitou. Musíme obhajovat ostatní, kteří jsou utlačovaní a nežijí ve svobodě. Blízkost České republiky k Tibetu není náhoda, máme toho velmi mnoho společného. Měli jsme své exilové vlády a Tibeťané mají svou exilovou vládu. Měli jsme svoji zkušenost s vězni svědomí a dokonce je tu i jedna velmi smutná společná zkušenost s hořícími pochodněmi,“ řekl Bursík.

Proč Česká republika mlčí?

„Kdo jiný by měl rozumět vzkazu Tibeťanů, kteří v projevu absolutního zoufalství sáhnou po oběti nejvyšší a sebeupálí se. K dnešnímu dni je jich 126. Proč Česká republika k tomuto mlčí? Teď najednou pan ministr Zaorálek a předseda vlády nám tuto hodnotu, tento základ naší identity, chtějí vzít. Jsme tu, abychom se ohradili, že si tohle vzít nenecháme. Pro nás jako občanskou společnost je toto základem,“ tvrdil Martin Bursík.

Podle jeho slov lze toto „škobrtnutí české diplomacie“ ještě napravit. „Kdyby vláda chtěla pokračovat ve změně kurzu, bylo by to největší selhání české diplomacie od roku 1989. Chceme, aby zástupci našeho státu se chovali hrdě jako my. Nechceme, aby se klaněli před čínskými komunisty a vyjadřovali ve společných rezolucích to, co si Číňané přejí. Vyzýváme českou vládu, aby připravila, projednala a schválila situační zprávu o stavu dodržování lidských práv v Tibetské autonomní oblasti a v Číně!“ dodal rázně exministr Bursík.