Že je situace víc než ožehavá, dokresluje fakt, že krizové PR společnosti Imex Group převzal bývalý žalobce Nejvyššího státního zastupitelství – dnes advokát – Radek Ondruš. Firma tají, s jakým sortimentem vlastně zachází, webové stránky má ve výstavbě a Ondruš se konkrétním odpovědím vyhýbá.

„Budeme dělat něco nebezpečného, jděte pryč"

Podle odborníků na armádní munici není vyloučeno, že ve skladu byla překročena takzvaná obložnost, což je přepočet množství skladované výbušniny na dimenzi objektu. Při explozi by měl výbuch směřovat do vzduchu, nad střechu budovy, což se ve vrbětickém případu podle zatím nashromážděné dokumentace velmi pravděpodobně nestalo. „Ti dva, co jsou pohřešovaní, přišli za námi, že tam teď budou dělat něco možná nebezpečného, ať jdeme radši pryč,“ sdělil ParlamentnímListům.cz jeden z pracovníků přilehlých skladů.

Expert na vojenský arzenál, který si přál zůstat v anonymitě, uvedl, že není vyloučeno, že společnost mohla ve Vrběticích skladovat například řízené sovětské protitankové střely, tzv. maljutky, nebo kvůli intenzitě hoření dokonce munici s fosforem. Právník Imex Group Radek Ondruš ale odmítl konkretizovat, jaký materiál byl ve skladu číslo 16 uložen. „Společnost v areálu skladovala vojenský materiál ve smyslu zákona o zahraničním obchodu s materiálem. Byl určen k obchodu,“ omezil se na strohé vyjádření Ondruš.

Společnost podle něj beze zbytku dodržela veškeré podmínky, které ohledně nakládání se skladovaným vojenským materiálem včetně jeho evidence a kontroly nařizuje zákon. „Společnost neprovádí a nikdy neprováděla a neplánuje provádět delaboraci (demontáž – pozn. red.) munice,“ snaží se Ondruš rozptýlit spekulace o možné neoprávněné manipulaci s trhavinami.

Zbrojní obchod s Kongem pod záštitou Grosse

Ostravská společnost nemá v obchodu se zbrojním materiálem zcela ideální jméno. U jejího vzniku stál Petr Bernatík. Na něj si předlistopadová Státní bezpečnost vedla svazek jako na kandidáta tajné spolupráce s krycím názvem Zbrojíř. Bernatík je v branži s vojenským speciálem aktivní delší čas.

Ostravská firma Arms Moravia, jejímž spolumajitelem Bernatík byl, například počátkem roku 2000 připravila smlouvu s hlavním nákupčím konžské armády generálem Francesco Olengou. Tisíc protitankových zbraní RPG 7 tehdy firma nakoupila u Ministerstva vnitra bez výběrového řízení. V prodeji se angažoval přímo tehdejší ministr vnitra Stanislav Gross. Ten se podle informací médií měl setkat i s tehdejším ředitelem firmy Arms Moravia Petrem Bernatíkem. Schůzku domlouval Grossův podřízený Jiří Drápela. Vývoz do embargovaného Konga odsouhlasil tehdejší ministr zahraničí Jan Kavan. Generál Olenga měl totiž nadstandardní vztahy s některými diplomaty z africké sekce Ministerstva zahraničních věcí. „Obchod schválily české úřady i vláda. Naše role navíc skončila na letišti Ostrava-Mošnov, kde zbraně převzal obchodní partner,“ zareagoval Bernatík, když se o kontroverzní transakci začala zajímat média.

Bernatíkova firma po roce 2000 získala od Ministerstva obrany také kontrakt na prodej několika bitevníků Su-22 do Vietnamu. Ani tato transakce ale neproběhla zcela bez potíží. Podle neoficiálních informací ParlamentníchListů.cz se ji společnosti nepodařilo zrealizovat, a měla dostat dokonce od Ministerstva obrany i pokutu. Napovídá tomu skutečnost, že obchod dokončila jiná zbrojařská firma – MPI podnikatele Michala Smrže. Od té doby patří společnosti, spojované s Bernatíkem, ve zbrojařské branži na jakýsi nepsaný blacklist.

Podle webu Asociace obranného průmyslu je Petr Bernatík také výkonným ředitelem Imex Group, která skladovala munici ve Vrběticích. Společnost ale oficiálně patří jeho synovi Petrovi. „Jediným společníkem společnosti je Petr Bernatík mladší. Předmět dotazu nikterak nesouvisí s neštěstím ve Vlachovicích ani s činností společnosti jako takové, která nepovažuje za nutné je komentovat a to zejména ke sporné pravdivosti citovaných odkazů,“ zareagoval na otázky ParlamentníchListů.cz ohledně renomé společnosti právní zástupce dotčené společnosti Radek Ondruš.