V několikastránkové zprávě s podtitulem „Česko-americké vztahy: Jak dál?“ se výslovně píše o tom, že by „česká vláda měla podporovat posilování a výstavbu kritické infrastruktury NATO i spolehlivé obranné plánování“. Pojmem kritická infrastruktura se v odborné vojenské terminologii rozumí infrastruktura, jejíž narušení při vojenském konfliktu by znamenalo závažné ohrožení bezpečnosti a ekonomiky státu a rovněž ohrožení životních potřeb obyvatelstva. „Právě teď se otevírá ‚okno příležitosti‘ k  ‚viditelnému ujištění‘, které doporučila i Strategická koncepce NATO z roku 2010. MO ČR již dříve navrhlo, aby se ve vojenských prostorech ČR konala pravidelná cvičení s rotačními silami USA v Evropě. Obě vlády by měly prozkoumat možnost, jak uzavřít – kromě již existujících dohod v rámci NATO – smlouvu o statutu vojsk (SOFA), která by poskytla potřebné krytí pro americká vojska během těchto cvičení,“ pokračuje dále zpráva, na které  spolupracovali vedle Vondry také prorektor CEVRO Institutu Tomáš Pojar, ekonomický konzultant Lukáš Kovanda, prezident amerického think tanku CEPA  A. Wess Mitchell, profesor z Pomona College Cameron Munter a další.

Ve zprávě CEVRO Institutu zmíněná smlouva SOFA byla podepsána mezi Českou republikou a Spojenými státy na podzim 2008 za účelem stanovení statutu amerických vojáků, kteří měli pracovat na plánované radarové základně v Brdech. Smlouva jasně definovala pojem radarová základna, stanovila podmínky užívání schválených zařízení a prostorů. Řešila rovněž otázky spojené s daněmi či  trestní odpovědností amerických vojáků na českém území.

Doporučení k výše z míněnému „viditelnému ujištění“, zejména členských států z východní Evropy, ostatně avizovala již Strategická koncepce NATO z roku 2010, která byla přijata v listopadu téhož roku. Na jejím návrhu se mimo jiné podílela i bývalá americká ministryně zahraničí českého původu Madeleine Albrightová a všeobecně je tato koncepce považována za akční plán NATO do roku 2020. Její autoři před pěti lety konstatovali, že k největším nebezpečím ohrožujícím NATO patří hackeři, nestabilní státy, kde mohou snadněji vznikat teroristické buňky, a v neposlední řadě zbraně hromadného ničení v rukách náboženských fanatiků.

Celý prosincový policy paper Centra transatlantických vztahů CEVRO Institutu je ZDE

V dokumentu CEVRO Institutu, kde mimo jiné působí také bývalý premiér Petr Nečas,  se připomíná dřívější návrh Ministerstva obrany, podle kterého by se ve vojenských prostorách ČR měla konat pravidelná cvičení s rotačními silami Spojených států v Evropě. Americký prezident Barack Obama mimo jiné v červnu minulého roku požádal Kongres o miliardu dolarů, aby mohla být posílena vojenská přítomnost ve východoevropských státech, které se obávaly možné ruské agrese v souvislosti s akcemi ruské armády na Ukrajině. V loňském roce se zejména v pobaltských státech konala celá řada cvičení, kterých se vedle Spojených států účastnilo mnoho dalších evropských spojenců.

Na začátku roku se nechalo velení americké armády slyšet, že plánuje až ztrojnásobit počet tanků a obrněných transportérů na území evropského kontinentu. Přitom v roce 2013 Američané z Evropy prakticky veškeré tanky a transportéry stáhli. V současné době např. čítají americké rotační síly pro oblast Pobaltí asi 30 tanků a přibližně stejný počet transportérů. Svoji vojenskou přítomnost chtějí Spojené státy rozšířit prostřednictvím častějších cvičení či vybudováním základen také do Maďarska a hovoří se i o České republice, Rumunsku a Bulharsku. Za prioritu ovšem považuje Washington Estonsko, Lotyšsko a Litvu, které se vzhledem k početné ruské menšině cítí Moskvou ohroženy nejvíce.

Ve zprávě CEVRO Institutu se rovněž České republice doporučuje oživit myšlenku visegrádské spolupráce s Polskem, Maďarskem a Slovenskem. „Mocnosti mají tendenci věnovat skupinám zemí a  jejich koalicím pozornost v podstatě stejným způsobem, jakým přitahují pozornost jejich soupeři. Z pohledu Washingtonu získají spojenci, kteří mohou přinést bloky hlasů do OSN, EU, WTO nebo NATO, maximální pozornost.“ Česká vláda by dle zprávy měla podporovat „úspěšné dokončení rozhovorů mezi EU a USA o dohodě TTIP“. Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) představuje obchodní smlouvu o volném obchodu mezi EU a USA. Smlouva by dle odhadů měla Evropě přinést až 120 miliard eur. Její kritici však upozorňují na to, že smlouva omezuje demokracii a vliv národních vlád a posiluje pozice nadnárodních korporací.

Úryvek z policy paperu ,,Česko-americké vztahy: Jak dál?" :