Sociální demokrat Osvald pohovořil na začátku setkání s europoslancem Teličkou k médiím: „Většina informací jsou informace jednostranné a zjednodušené. Pamatuji dobu po revoluci, kdy běžela Svobodná Evropa a tam četli z denního tisku. Dnes jsou informace vesměs stejné, noviny se od sebe neliší. To je jeden názor, který je předáván – a poslouchám většinou tzv. komentář o tom, co si mám myslet, a ne že bych slyšel argumenty, které si sám porovnám. A to nahrává tomu populismu, protože my jako český národ jsme zvyklí na Rudé právo, které nám dávalo nějakou demagogii. Pak jsme přišli večer domů, pustili si všichni Hlas Ameriky a pak šli do hospody a celý týden si o tom povídali a přemýšleli o všech těch názorech, co tam slyšeli. Dnes toto nemáte. Většina lidí sedí s informacemi a vstřebávají se informace. A tam je prostor pro populisty, že ti lidé hledají nějaký alternativní názor, protože ten mainstream se jim úplně nezdá. A něco jiného je otázka, zda je toto relevantní, nebo ne. Jedině pravdou se dá bojovat proti populismu.“

Na cestě k novému evropskému člověku

Dotaz mladého muže, studenta, překvapil řadu přítomných: „Nevyřešila by to všechno federalizace Evropy? Většina lidí není schopna vytvořit jednotnou evropskou identitu, i když technicky je to možné. Chybí pokračovatelé těch evropských zakladatelů,“ posteskl si. „Elita by měla utvářet tu masu,“ burcoval.

Telička zareagoval slovy: „Federalizace je dost zdiskreditovaná záležitost, když některé problémy nejsme schopni řešit na mezivládní úrovni. Nejsem federalista. Abychom předali další díl suverenity nebo delegovali kompetence – ano, jsem pro. To, že dáme větší kontrolu na hraniční přechody, nu dobrá, ale víme, že když budeme chtít kdekoliv překročit hranici, tak ji překročíme a pomalu na nikoho nenarazíme. Taková je realita. Za starého režimu tam bylo 35 000 profesionálních vojáků, záklaďáci, ostnaté dráty, elektrika, a stejně lidé přešli.“

„Mohu fungovat vůči bezpečnostním rizikům jenom na základě spolupráce zpravodajských služeb? Jsou otázky, ať se nám to líbí, nebo ne, které budeme muset řešit na evropské úrovni a takříkajíc pozbudeme suverenitu právní, ale ve skutečnosti my ji nabudeme, protože bude bezpečnost vyšší. Řadu problémů bychom chtěli řešit na národní bázi.“

K právním normám rezolutně řekl: „Zabralo to, splnili jsme ten cíl? Když ne, zrušit! Proč má taková právní norma vůbec existovat?“ pronesl europoslanec tvrdě. A k evropské identitě Telička dodal: „V době, kdy jsou antipatie, emoce, tak budovat evropskou identitu není cesta. Musí to být, že to něco přineslo – vnitřní  trh, euro, Schengen, studentům Erasmus, výzkumníkům možnost sdružovat špičkové univerzity. Prostě znovu něco přinést.“

Média stimulují teroristy

Osvald se opět pustil do sdělovacích prostředků: „Společnost začíná být odrazem médií. Když tu běžela BBC a po ní tu vznikla obrovská díra, která se do dneška nezaplnila. Dodnes ji nikdo nenahradil. Největší problém médií a terorismu je, že média jim vlastně dělají propagaci, ono je to svým způsobem stimuluje. Oni vidí, jak jsou slavní. Ono jim to vytváří takovou gloriolu. Ne, že to dává dohromady Evropu, ale dává příklad těm teroristům. Říkáme, že jsou to psychopati. Nejsou. Dokonce ani nejsou bez zaměstnání. Pro ně je ten člověk vyčleněn ze společnosti, pokud je to druhá třetí generace a dostává se do stavu, že se hledá a chce nějakým způsobem vyniknout. Někdo vyniká tím, že hraje dobře na kytaru a bude hrát na koncertu a někdo bude takový.To je ten problém. My už tam v komisi regionů, kam jezdím jen za diety, držíme minutu ticha pokaždé, každou chvíli se něco stane, to není normální, to už není sounáležitost, to už je do zbraně. Nejenom držet minutu ticha. Migrace posiluje extremistické síly v komunitách.“

Je libo mercedes s blondýnkou a vilou?

Poté zavzpomínal na nedávnou návštěvu na jihu Evropy: „Když jsem viděl, jak v Řecku připlouvají – co to je za lidi... Většina nevypadala, že by utíkala. Dívali se dost nevraživě, ne že by mně nebo Řekům děkovali, že je zachránili. Z většiny. Byli docela slušně oblečeni, ve značkových oblecích, takže nouzí netrpěli. A že by to byli jaderní fyzici nebo elektroinženýři, to mně taky nepřišlo. Když jsem se ptal taxikářů, kteří tam čekali, tak říkali – to je obrovská cestovka. Oni jim naslibují mercedes v Německu a tak dál a ti lidé si zaplatí pašeráky. A ti lidé sem přijdou a zjistí, že ten mercedes a blondýnu s vilou nedostanou, a je otázka, co budou dělat, pokud jim tu budoucnost nenajdeme. Problém je, že je nemáme identifikované. Jsem pro společnou ochranu hranic. A když jsem se ptal, co dělá řecká armáda – ta hlídá hranice, ale do migrace se neplete. V okamžiku, kdy tam bude mezinárodní armáda, tak toto naruší.“

Syřanů přišlo do Evropy podle Osvadla deset procent za celou dobu. „Možná 15 procent. Zbytek byly všechny možné národy z Afriky, Albánci, Kosované – těch bylo absolutně nejvíce. Oni vědí, proč nemají papíry v tom hotspotu. Vracení nefunguje, lidé sem jdou bez dokladů. Vždyť když se utíkalo za komunistů od nás, tak rok byl člověk v lágru a čekal rok na Německo, dva roky čekal na Ameriku a chodil dvakrát týdně na výslech. Ti lidé byli naprosto prověření, než do Ameriky přišli,“ srovnal Osvald Spojené státy a Evropu.

Neradostná vize a turečtí starostové

„To jsou skupiny, které se dívají na televizi, poslechnou si někoho a ví, že by mohli být slavní. Nedej bože, kdyby to někdo začal dělat trošku sofistikovaně,“ varoval Petr Osvald. „Podívejte se na 11. září. Jenom kdyby se podívali na naše filmy o partyzánech, jak mohou třeba dostat vlak z kolejí. Zatím ty útoky, tak jak vypadají, jsou vyloženě amatérské. Nedej bože, aby to někdo začal koordinovat a dělat trochu sofistikovaně s trochu větší znalostí.“