Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) by se měl zabývat i romským holocaustem za nacismu. „Totalitním režimem vůči Romům byl nacismus. Vůči Židům ho v ÚSTR zkoumají, byť nevím, do jaké míry. Nicméně záležitosti kolem genocidy Romů nikdo nezkoumá. Jde o obrovský dluh a informace, které by nám to všechno otevřely, jsou v Archivu bezpečnostních složek (ABS), kam člověk nemá moc přístup,“ sdělil ParlamentímListům.cz Čeněk Růžička, předseda Výboru pro odškodnění romského holocaustu, jenž se tímto tématem zabývá již dvě desetiletí. Naznačil i to, jak by měl ÚSTR tragickou událost zkoumat a co by to mohlo přinést.

Co skrývají archivy?

„Určitě nějaké dokumenty, které by dokazovaly křivdy Čechů za protektorátu vůči Romům, jsou již někde velmi dobře ukryté. O tom nepochybuji. Nicméně tam mohlo zbýt hodně materiálů z jednotlivých četnických stanic, záznamy, jak probíhala zatýkání, a mnoho dalších věcí. Ale nyní je opravdu těžké říct, co všechno by se v ABS mohlo skrývat,“ sdělil Růžička. Právě on je velmi aktivní ohledně vepřína na místě bývalého koncentračního tábora v Letech, kde pracovali čeští bachaři.

Čeněk Růžička, první místopředseda Strany rovných příležitostí, která byla založena jako „romská“ strana, i když to ve svém programu nemá přímo řečeno, kandidoval také do Rady ÚSTR, ale neúspěšně.

„Romská genocida se zatím zkoumá jen málo, rád bych ji přenesl do centra pozornosti. Můžu se tam také dozvědět dosud neznámé informace,“ řekl serveru Romea.cz v době kandidatury. Ještě bývalý ředitel Daniel Herman podle Růžičky uznal, že z hlediska romského holocaustu má ÚSTR obrovský dluh a slíbil, že se tím bude zabývat. Pak se ale vedení vyměnilo.

Romáka do ÚSTR

„Nyní oslovím nové vedení a poskytnu mu to jako téma. Genocida Romů si zaslouží pozornost zvláště kvůli tomu, jak se tady k sobě chováme. Romové s Čechy. Z pravdivého výkladu historie totiž vždy plyne poučení pro budoucnost. Problém je v tom, že v ÚSTR se stále střídají ředitelé, archiváři a historici, protože jde o ústav s politickými kořeny. Pohybuje se mezi pravicí a levicí a proto dnes jeho výstupům věří mnohem méně lidí. Už má z tohoto pohledu pošramocenou pověst,“ prohlásil.

Růžička si myslí, že by se o romský holocaust měl v ÚSTR starat někdo z Romů. „Pokud budou chtít bádat a zkoumat genocidu Romů a účast Československa či Německa na ní, tak by k tomu měli přizvat důvěryhodného Romáka. Ten by měl spolupracovat s historiky a dohlížet na to, co se tam peče a předkládá veřejnosti, aby se to nedalo zpochybnit. Když tam Romák nebude, tak co si o tom my Romové máme myslet,“ doplnil.

Jako předseda Výboru pro odškodnění romského holocaustu se setkává se samým nepochopením. „Požádal jsem vládu, která se tím absolutně nezabývá. Dělají si ze mě dobrý den. Jedná se třeba o navrácení majetků vězňů z Letů. Několik Romů si požádalo o navrácení, ale vysmáli se jim a nic zatím nedostali. Za komunistů se vše svalovalo na Němce, dnes se o to nikdo nezajímá a všude se setkávám s mlčením,“ postěžoval si Čeněk Růžička, jehož maminka přežila koncentrák v Letech. Podle něj je přehlíživý přístup politické garnitury sázkou na špatnou a nebezpečnou kartu.