Kdo čekal, že se na mimořádném a narychlo svolaném jednání Rady Českého rozhlasu odehraje bitva argumentů mezi některými jejími členy a generálním ředitelem Peterem Duhanem, který ve veřejnoprávním rozhlase zaměstnával svého syna, musel být zklamán. Začátek jednání se o čtvrt hodiny opozdil, a to zřejmě kvůli tomu, že šéf ČRo půl hodiny před zasedáním rezignoval. „Rada Českého rozhlasu obdržela dnes ve 13,30 vzdání se funkce generálního ředitele pana Duhana, v dopise konstatuje, že přetrvávající zdravotní komplikace mu nedovolí pokračovat, a tak se vzdává funkce k 3. listopadu,“ oznámil předseda Rady Českého rozhlasu Michal Stehlík.

Krátce nato schválila Rada jednohlasně usnesení, jímž rezignaci přijímá. Zároveň žádá generálního ředitele, aby do tohoto data nečinil již žádná zásadní rozhodnutí v oblasti personální, ekonomické a programové. O den dříve, když se zpráva o svolání mimořádného zasedání Rady ČRo rozšířila, obeslal Peter Duhan novináře informujícím sdělením, v němž upozorňuje na to, že Rada ČRo bude s největší pravděpodobností rozhodovat, zda porušil zákon a zda je to důvod pro jeho odvolání. „Jsem přesvědčený o tom, že jsem jako generální ředitel Českého rozhlasu žádný zákon neporušil a důvodem k mému odvolání nemůže být údajný střet zájmů a tedy i porušení zákona o ČRo,“ uvedl Peter Duhan.

Syn generálního ředitele skončil z etických, nikoli právních důvodů

Odůvodňoval to mimo jiné tím, že pravidlo o osobě blízké se vztahuje pouze na členy Rady ČRo – pro generálního ředitele ČRo a České televize se toto pravidlo neuplatní, přičemž tvrdil, že tento závěr je potvrzen řadou renomovaných právníků. O svém synovi Andrejovi pak tvrdil, že s ČRo spolupracoval jako řadový odborný rešeršista s odměnou ve výši 8 – 12 tisíc korun měsíčně ještě před okamžikem, než se on sám stal generálním ředitelem. „Nebyl jsem upozorněn na to, že by kdokoli mohl vnímat právní stránku této věci za problematickou. V okamžiku, kdy jsem byl o možném rozporuplném vnímání angažmá mého syna v ČRo informován, bylo ukončeno, avšak především z důvodů etických, ne právních,“ konstatoval Peter Duhan.

Radě Českého rozhlasu už předtím zaslal mnohem podrobnější zdůvodnění. „Byly to tři strany vysvětlení. Šlo o kombinaci legislativních argumentů, právních pohledů, že se onen inkriminovaný paragraf na generálního ředitele nevztahuje, srovnání se zákonem o České televizi a tak dál. Pan generální ředitel tam uváděl, že jeho syn působil v Českém rozhlase ještě před jeho nástupem. Každý bod by se dal asi diskutovat samostatně. Ale obecně konstatuji, že naše analýzy a právní porady, které má Rada, jsou opačné,“ poukázal po mimořádném jednání Rady ČRo její předseda Michal Stehlík na to, že dvě vyžádaná právní stanoviska hovoří o tom, že byl porušen zákon.

Kolovaly zvěsti o práci poradce, vysokou funkci obsadila přítelkyně

Zatímco generální ředitel ve zmíněném textu novinářům zmiňoval syna s místem rešeršisty za osm až dvanáct tisíc měsíčně, kolovaly informace, že byl poradcem náměstka a měl brát až osmdesát tisíc korun. „Rada Českého rozhlasu se o to, jakou práci Andrej Duhan vykonával, zajímala, ale právě v tom jsme obětí času. Tyto informace má Rada připraveny od Českého rozhlasu teprve k dnešnímu dopoledni, takže nikdo z nás to nestihl i v rámci našeho projednávání analyzovat,“ vysvětlil Michal Stehlík, že zatím nezná podrobnosti, které by ovšem nic nezměnily na právním stanovisku.

Konstatoval, že Rada Českého rozhlasu se ještě nezabývala informací, že odbor veřejných zakázek vedla po odvolání náměstka Michala Koliandra Lenka Kašová, přítelkyně syna generálního ředitele. „Dozorčí komise Rady bude bezesporu doporučovat některé analytické kroky v pohledu na fungování veřejných zakázek. Ostatně my jsme již před měsícem a půl vznesli dotaz na způsob fungování tohoto odboru. Rada má k dispozici poměrně podrobný materiál o tom, jak by měl tento odbor fungovat, předložený ještě panem Duhanem. Veřejné zakázky jsou nejen v této zemi poměrně zásadní záležitost,“ připomněl Michal Stehlík.

Nového ředitele vybere Rada do tří měsíců po uplynutí mandátu

Předseda Rady ČRo nechtěl spekulovat o tom, kdo bude dál Český rozhlas vést. „Pojem prozatímní ředitel je v zákoně definován velmi jasně a není apriori určeno, že to musí být statutární zástupce. Nechci proto předjímat žádné jméno ani na místo prozatímního generálního ředitele, Rada se musí teprve dohodnout. Také ohledně výběrového řízení mluví zákon jasně, že od data ukončení mandátu předchozího ředitele máme maximálně tři měsíce na to, abychom nalezli vhodného kandidáta, vhodného ředitele. Rada se musí dohodnout, zda to bude otevřené, nebo uzavřené, v tuto chvíli můžu říct jen svůj osobní názor jako jedné devítiny Rady, že já budu velmi plédovat pro otevřené výběrové řízení,“ přiznal šéf Rady ČRo.

O dalších krocích bude Rada Českého rozhlasu rozhodovat na svém řádném zasedání 21. října, kde by měla také zhodnotit Duhanovo působení v čele veřejnoprávního rozhlasu od roku 2011. „Já jako Michal Stehlík, jako jedna devítina Rady, jsem ocenil projekt pana generálního ředitele, který byl zvolen tajnou volbou. Byl jsem jeho volitelem a musím říct, že zejména první tři roky restrukturalizace a kroky, které dělal, byly naplňováním tohoto projektu. Samozřejmě byla i kritika na zasedání Rady za porušování kodexu ve vysílání, ale na rozumné a klidné zhodnocení jeho mandátu je čas,“ poznamenal Michal Stehlík.

Nechtěl se smířit s poškozováním svého ani potomkova dobrého jména

Dosluhující generální ředitel Českého rozhlasu zveřejnil později prohlášení, v němž přiznal zklamání z toho, že mu okolnosti nedovolí dokončit svůj mandát. „Nechtěl jsem nadále čelit tlakům, kterým jsem byl vystavený od některých členů Rady Českého rozhlasu a Dozorčí komise, která je jejím poradním orgánem. Nesmířil jsem se rovněž s tím, že je v médiích poškozováno dobré jméno mé i mého syna,“ zdůvodnil Peter Duhan, proč se těsně před mimořádným zasedáním Rady ČRo rozhodl na post generálního ředitele rezignovat.