Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) tento návrh zásadně odmítá. Lapidárně řečeno, ať si každý prodává a každý kupuje legální zboží, jak chce.

Mít co nejvíce českých výrobců s co největším množstvím potravin dodávaných českých spotřebitelům, je jistě výborný cíl. Jako zástupci českých soukromých zemědělců máme také určitě velký zájem na tom, aby podíl českých potravin v našich obchodech byl co nejvyšší, ale nikoliv za pomoci takových direktivních řešení. 

Správná cesta není v nastavování tvrdých a limitujících čísel, které ve výsledku jen omezují spotřebitelskou nabídku, ohrožují konkurenční prostředí a mohou přispět k dalšímu zvyšování cen. Nehledě na to, že takovýto způsob řešení rozhodně nemá místo v rámci otevřené evropské tržní ekonomiky. 

Jako sedláci můžeme uvést třeba na sektoru mléka negativní dopady při narušení standardního konkurenčního prostředí. Není to tak dávno, co někteří velcí zpracovatelé mléka dlouhodobě hazardovali s důvěrou svých dodavatelů - českých sedláků, až ti uzavřeli smlouvy s korektními odběrateli v zahraničí. Nebylo výjimkou ani arogantní chování k menším dodavatelům mléka a k těm, kteří se rozhodli část produkce nabídnout hned na statku. Zavádění jakýchkoli limitů toho, co má či nemá být na pultech k prodeji, ke zlepšení těchto obchodních vztahů rozhodně nepřispěje.

Mezi skutečně funkční opatření, jak dlouhodobě změnit podíl dovozových potravin na trhu, řadíme například větší uvolnění a zjednodušení legislativních podmínek, které umožní větší rozvoj výroby potravin přímo od sedláků. Tím zcela přirozeně dojde nejen ke zvýšení podílu českých potravin, ale i zlepšení dostupnosti těchto potravin pro zákazníky zejména na lokálních trzích.