„V těchto dnech probíhá v Elektrárně Tušimice celozávodní odstávka všech výrobních bloků z důvodu dlouhodobě naplánovaných revizí či oprav technologie, které se jinak za běžného provozu nedají udělat. Využili jsme proto možnosti, kdy je elektrárna mimo provoz, a zcela reálným vypnutím vypínačů dvou napájecích 110 kV linek u nás a obou vedení 400kV v rozvodně Hradec u Kadaně, jsme dokonale simulovali blackout,“ říká Miroslav Pira, vedoucí odboru řízení provozu Elektrárny Tušimice. Automaticky tak podle něj naskočily záložní dieselagregáty, umožňující provoz řídicího systému výrobních bloků a vybrané technologie po dalších zhruba osm hodin, než je spotřebována zásoba pohonných hmot pro dieselagregáty.

Takto uměle vyvolaná „porucha“ v přenosové soustavě měla za cíl jediné, prověřit připravenost elektrárny na mimořádnou událost tohoto typu. V praxi to znamenalo ověřit reakce a činnosti směnového inženýra a provozního personálu, funkčnost technologie včetně identifikace možných škod a rizik při obnově provozu. Neméně důležité bylo i prověření koordinace mezi pracovníky elektrárny, technického dispečinku ČEZ a ČEPS. „Pochopitelně se ověřovala i funkčnost složek a technologie fyzické a požární ochrany, technických prostředků určených pro varování a vyrozumění zaměstnanců a osob nacházejících se v areálu, tedy megafonu, sirény a telefonického spojení. V tomto případě šlo o prověření příslušných kontaktů v tabulce ohlašovacích povinností v případě mimořádné události v Elektrárně Tušimice,“ dodává Miroslav Pira.

Bez napětí se elektrárna ocitla od 16 do 18 hodin. V tomto mezičase bylo zapotřebí zkontrolovat technologii a také se připravit na znovunajetí do provozu, které mohlo nastat prakticky kdykoliv. Provozní zaměstnanci například kontrolovali u zařízení tlak v okruzích oleje a věnovali zvýšenou pozornost otáčecí soustavě jednotlivých turbosoustrojí. V případě výrobního bloku C simulovaně vypadl i řídicí systém a příslušné obrazovky v centrální dozorně tudíž zčernaly. Turbogenerátor se proto musel ručně protáčet ráčnou. Elektrárenští profesionální hasiči pak byli připraveni na případné bezpečné vyvedení uvízlých osob v kotelně, strojovně a dalších objektech či jejich vyproštění v nefunkčních výtazích. Kamerový systém pobočné stanice požární ochrany byl sice mimo provoz, ale elektronická požární signalizace fungovala. Pouze během přepnutí na záložní zdroje v jednom případě falešně ohlásila požár, takže hasiči absolvovali i ostrý výjezd, byť šlo o planý poplach.

Po celou dobu vše monitorující havarijní štáb ukončil jednání v 17.30 hodin. O půl hodiny později byla zahájena obnova napájení, přičemž v 18.15 již bylo obnoveno v plném rozsahu. Za dalších 15 minut bylo havarijní cvičení po závěrečné poradě u směnového inženýra ukončeno. „S průběhem cvičení jsme spokojeni. Prověřilo připravenost jak lidí, tak i naše technické možnosti. Dle prvotního vyhodnocení všichni vše zvládli tak, jak by tomu mělo být během skutečného blackoutu. Navíc praktická zkouška bude sloužit k možným vylepšením stávajících opatření,“ uzavřel Miroslav Pira.