Výroba elektřiny ve velkých akumulačních a průtočných malých vodních elektrárnách Skupiny ČEZ v České republice činila za rok 2019 celkem 1,078 miliardy kWh. Ve srovnání s 834 miliony kWh v roce 2018 se jedná o 29,3% nárůst. Bezemisní elektřina pocházející z vodních elektráren ČEZ je svým objemem schopna pokrýt spotřebu přibližně 300 tisíc domácností.

Vodní elektrárny provozované ČEZ, a. s., vyrobily 881 milionů kWh, z toho na Vltavské kaskádě vyrobily 858 milionů kWh, zbylých téměř 197 milionů kWh dodaly malé vodní elektrárny pod hlavičkou společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje. Celkovému pořadí podle zdrojů dominovaly velké vltavské hydrocentrály Orlík (271 mil. kWh), Slapy (237 mil. kWh) a Lipno I a II (140 mil. kWh).

„Po klimaticky nepříznivém roce 2018 jsme loni zaznamenali částečný návrat k relativně stabilním podmínkám pro výrobu elektřiny ve vodních zdrojích. Hospodárnější využívání vody pro energetické účely umožňuje také průběžná modernizace a zvyšování efektivity našich elektráren. Díky tomu vyrobíme stejné množství ekologické elektřiny z menšího objemu vody. Aktuálně probíhá modernizace soustrojí turbogenerátoru č. 1 na elektrárně Slapy, modernizace turbogenerátoru č. 2 na Kamýku a turbogenerátoru č. 1 v elektrárně Hněvkovice. V přípravě jsou další akce tohoto typu,“ komentoval výsledky Petr Maralík, ředitel Vodních elektráren ČEZ, a. s.

Při modernizacích je využito nejnovějších poznatků vědy a techniky. Soustrojí elektráren díky tomu navýší svou průměrnou účinnost o cca 4-5 %. Za posledních 15 let byla modernizována soustrojí na více než dvaceti velkých, malých a přečerpávacích vodních elektrárnách (např. Dalešicích, Dlouhých stráních, Kamýku, Lipně, Mohelnu a Slapech).

Dalších 1,167 miliardy kWh vyrobilo trio přečerpávacích zdrojů: Dlouhé stráně I (637 mil. kWh), Dalešice (477 mil. kWh) a Štěchovice II (53 mil. kWh). Vzhledem k povaze výroby představují tyto elektrárny specifickou kategorii a nejsou zahrnovány mezi tzv. obnovitelné zdroje.