„Požadujeme v souladu s Legislativními pravidly vlády opakovat mezirezortní připomínkové řízení, v němž bude k dispozici i důvodová zpráva shrnující hlavní změny oproti verzi zákona z listopadu 2019. Požadujeme řádné osobní projednání připomínek se všemi připomínkovými místy. Pochopitelně žádáme také o předložení materiálu do připomínkového řízení a nové vypořádání připomínek jako celku, nikoliv po kouscích a torzech, jako tomu bylo dosud,“ uvedl k připomínkám JUDr. Petr Svoboda, pověřený k zastoupení Českého národního komitétu ICOMOS v připomínkovém řízení.

Odvolal se při tom na článek 5, odstavec 12 ve spojení s článkem 8 Legislativních pravidel vlády.

„Ministerstvo pro místní rozvoj zákon kouskuje a předhazuje ho připomínkovým místům promyšleně tak, aby nebylo možné vypracovat smysluplné odpovědi. K tomu nastoluje extrémně krátké lhůty,“ uvedl prof. Václav Girsa, prezident ČNK ICOMOS.

„Namítáme, že předkladatel se v rámci vypořádávání připomínek ani nepokusil kontaktovat pověřeného zástupce ČNK ICOMOS a připomínky s ním projednat, a to jak v tomto, tak i předchozím kole vypořádání. To nesvědčí o zodpovědném a seriózním přístupu k přípravě nového stavebního zákona,“ dodal JUDr. Svoboda.

„Naplňují se naše obavy, že budou dopady současné krizové situace zneužity jako argument k prosazení nového stavebního zákona na úkor ochrany kulturních památek,“ dodal prof. Girsa.

Ministerstvo pro místní rozvoj nepochopitelně trvá na integraci památkové péče v ochranných pásmech kulturních památek do stavebních úřadů. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová argumentuje tím, že památky budou chráněny i v tomto modelu, že takto to stanovil věcný návrh zákona zpracovaný Hospodářskou komoru, a je dohodnuto s ministrem kultury Lubomírem Zaorálkem. Při ochraně jiných oblastí, než jsou památky, už ale ministryně ani její úřad na stejném principu netrvá.

„Faktem je, že památková péče pod stavebním úřadem už nebude nezávislá a závazná. Konkrétní památkář bude podřízen někomu, kdo nemá o nakládání s památkami ani ponětí. Ten bude moci ukládat památkáři závazné příkazy, ale také ho ovlivňovat například formou odměňování. Bohužel to připomíná návrat před rok 1989, možná i mnohem dále. Památkáři také díky tomuto nebudou moci závazně zasáhnout do stavebního ruchu v bezprostředním okolí nejvýznamnějších kulturních památek, zapsaných na seznam světového kulturního dědictví UNESCO, co představuje závažné porušení mezinárodních závazků České republiky“ dodává prof. Girsa.

Ochranná pásma památek slouží k ochraně obrazu památkově chráněného území. Na základě určených podmínek může památková péče v území ochranného pásma regulovat stavební činnost a další zásahy, aby nebyly porušeny nebo ohroženy hodnoty tohoto území.