Původním cílem kontroverzního projektu bylo vytvořit nástroj na ovlivňování distribuce uchazečů do jednotlivých typů SŠ, zejména zvýšení počtu žáků v učebních oborech bez maturity.
Záměr doznal řady změn. Už během Chládkovy éry se z původně „jednotných“ a „povinných“ přijímacích zkoušek staly pouze „povinné“ s tím, že ředitelé budou mít možnost zvolit různé testy. Záměr počítal s tzv. nepodkročitelným minimem, tedy s hranicí pro vstup do maturitních oborů.
Kateřina Valachová se naopak vrací k jednotnosti zkoušek, připravovaných ministerskou organizací CERMAT. Zároveň se nepředpokládá, že by byla zákonem stanovená minimální hranice pro přijetí do maturitních oborů, což původní záměr zcela mění.
Zůstává však stále nejasné, jak bude vypadat implementační dokumentace a jakou pozici zaujmou zřizovatelé, tedy kraje. Ti mohou vzhledem ke své pozici vyvíjet efektivní tlak na ředitele, aby hranici pro přijetí do maturitních oborů stanovili.
Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Návrh přijímacích zkoušek nedává v této podobě příliš velký smysl. Pokud školy nemusejí stanovit hranici přijetí, pak není jasné, proč musejí jednotné přijímací zkoušky dělat. Paradoxně to však znamená, že nedojde na řízený přesun žáků na velmi pochybnou vzdělávací kolej, tedy do učilišť v jejich současném stavu. Ďábel je ale skryt v detailu: nevíme, jakou povinnost stanoví prováděcí vyhláška a není jasné, zda se zřizovatelé nebudou snažit vyvíjet na školy s maturitními obory nátlak.“
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva