Česko je jednou z mála zemí EU, která volbu poštou nenabízí. Volba na dálku by přitom zaujala i nevoliče, zhruba 12 % z nich říká, že by se korespondenčně příštích voleb do parlamentu pravděpodobně zúčastnili.

Celkově by zavedení jakékoliv korespondenční formy hlasování uvítalo 43 % Čechů. Největší podporu má u voličů TOP 09 (uvítalo by ji 84 %), u Pirátů (64 %) a také u stoupenců SPD (50 %). V nedělních Otázkách Václava Moravce její zavedení podpořili i Jan Hamáček a Pavel Bělobrádek, současná vláda jej dokonce slibuje v aktuálním programovém prohlášení. Průzkum MEDIANU pro IFD21 zjišťoval postoj Čechů k zavedení korespondenční volby ze zahraničí i vnitrostátně, například po vzoru Německa, kde možnost volit poštou využívá zhruba pětina občanů a poštovné jim hradí stát. Korespondenční volba funguje i v Rakousku, kde v posledních prezidentských volbách hlasovalo poštou cca 700 000 voličů.

Pokud by korespondenční volba byla zavedena, podle průzkumu by ji využila v příštích parlamentních volbách třetina těch, kteří se voleb plánují zúčastnit (32 %), a okolo 12 % těch, kteří by ke klasickým volbám určitě nešli. Z průzkumu také vyplynulo, že v Česku bydlí mimo adresu svého trvalého bydliště 14 % občanů s volebním právem, tedy více než milion lidí. Volby pro ně znamenají buď cestování a s ním spojené časové i finanční náklady, nebo byrokratickou proceduru vyřizování žádosti o voličský průkaz. Ve věkové kategorii 18–29 let se to týká každého třetího voliče.

Pro umožnění volit korespondenčně lidem, kteří v ČR bydlí mimo své trvalé bydliště, se v průzkumu vyslovilo 75 % respondentů. Krajany s trvalým pobytem v zahraničí by poštou nechalo volit 72 % dotázaných, a dokonce 79 % v případě, že jde o občany ČR krátkodobě mimo republiku. V zahraničí pobývají stovky tisíc Čechů, voleb se však pravidelně účastní pouhý zlomek z nich.

„Politické strany, které se pragmaticky obávají korespondenční volby ze zahraničí, podle mne chybně předpokládají, že by většina dnes vyřazených voličů hlasovala stejně jako těch 10 % krajánků, kteří si dnes zařizují volební průkazy a cestují na ambasády – ti patří mezi nejangažovanější a nejvzdělanější část Čechů v zahraničí. Dopady na volební výsledky by asi byly relativně omezené – zvlášť při zařazení hlasů z ciziny do větších volebních krajů,“ říká sociolog společnosti MEDIAN Daniel Prokop.  

Hlavní výhodou korespondenčního hlasování pro všechny občany doma i v zahraničí má být možnost odvolit takřka odkudkoliv a také kdykoliv od doby, kdy je zveřejněn termín voleb. „Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody. Na odborných seminářích slýcháme různé protiargumenty týkající se většinou bezpečnosti nebo tajnosti voleb. Když ten mechanismus funguje úspěšně v zahraničí, cesta se bude muset najít i u nás. Tlak zdola tu evidentně je,“ říká autorka jedné ze tří petic za korespondenční volby, Kateřina Písačková z Institute for Democracy 21. Petice mají dohromady řádově tisíce podpisů.

Úprava volebního zákona by občanům umožnila mnohem větší flexibilitu, než současný stav, který je nutí fyzicky dojít do volební místnosti. Vliv korespondenční volby na vyšší volební účast je podle Daniela Prokopa pravděpodobný, ne však zaručený. „Korespondenční volba by především umožnila hlasovat lidem, kteří volit chtějí, ale mají to ztíženo nepřítomností v bydlišti či jinou indispozicí. Využití korespondenční volby a nárůst účasti by byl asi menší, protože i její vyřízení by stálo nějaké úsilí. A navíc, rodiny často chodí volit spolu, a když nejangažovanější člen hlasuje na dálku, ti další se občas voleb nezúčastní. Ale to se týká zejména elektronických voleb, které kromě své rizikovosti paradoxně často nevedou k navýšení účasti,“ doplňuje Prokop.

Návrh Markéty Pekarové Adamové z TOP 09 na zavedení korespondenční volby, alespoň pro Čechy žijící v zahraničí, momentálně čeká na projednání v Poslanecké sněmovně.