„Rozhodnutí Nejvyššího soudu považujeme za přelomové, vítáme ho a dává nám jistou naději, že klášter zůstane v majetku kraje. Podle poslední argumentace odvolacího soudu jsme se měli celých deset let chovat jen jako provizorní správce a čekat, dokud se o klášter někdo nepřihlásí, což nepovažujeme za dostatečné odůvodnění,“ řekl krajský radní pro oblast investic a majetku Josef Dvořák.

Královéhradeckému kraji a České republice – Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových se podařilo účinně zpochybnit závěr soudů nižších stupňů, podle kterého areál bývalého kapucínského kláštera v Opočně přešel ze státu na kraj v rozporu s tzv. blokačním paragrafem zákona o půdě. „Nejvyšší soud má ale za to, že převod majetku ze státu na kraj byl v pořádku a vlastníkem areálu je skutečně Královéhradecký kraj. Soudy nižších stupňů jsou vázány právními názory dovolacího soudu. Celá věc se vrací k soudu prvního stupně, tedy Okresnímu soudu v Rychnově nad Kněžnou,“ doplnil radní Dvořák.

Královéhradecký kraj podal na podzim loňského roku dovolání k Nejvyššímu soudu poté, co zazněl verdikt, že vlastníkem areálu bývalého kláštera v Opočně je Česká republika, ne Královéhradecký kraj. Provincie kapucínů tak mohla na základě tohoto rozhodnutí zažádat o jeho návrat v rámci restituce, což kraj odmítal. Tento rozsudek vydal nejdříve Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou v říjnu 2014 a potvrdil ho i Krajský soud v Hradci Králové v červenci 2015.

Ve svém dovolání se Královéhradecký opíral například o záměnu právních institutů „převod“ a „přechod“. Dále kraj upozornil na mylný závěr soudu, že objekt sloužil k zemědělským účelům, ačkoliv ho v roce 2003 od státu přebíral jako Ústav sociální péče a dále na fakt, že soud smetl námitku vydržení.

Královéhradecký kraj se o sporný objekt na opočenském náměstí deset let řádně staral a investoval zde nemalé prostředky. Naopak kapucíni, kteří podali žalobu o určení vlastnictví, své nároky na klášter po celou dobu neuplatňovali.O areál projevila provincie zájem až v roce 2013, kdy Královéhradecký kraj zveřejnil záměr soubor nemovitostí prodat jakožto nepotřebný majetek. Znalec tehdy vyčíslil odhadní cenu na 8,5 milionu korun.